Sport a sponzoring

aneb bez peněz sportovní akce neorganizuj

Dnes jsem viděl sestřih z dalšího ročníku "masového" cyklistického závodu. Přes 3000 jezdkyň a jezdců se mačkalo na startu, ve stoupání, v klesání a na dalších úsecích.  Jeli tak těsně vedle sebe, že některé úseky museli procházet, protože ten závod vypadal spíše jako doprava v Pekingu.

Dnes se  vlastně závody dělí na ty co mají tisíce účastníků  a na ty kteří jich mají jen stovky. Nic mezi tím neexistuje.  Mezi závody je však jeden velký rozdíl. Zatím-co menší akce každoročně přežívají díky obětavosti organizátorů a dobrovolníku, ty velké počítají s rozpočtem v milionech korun. Zatím co pro sponzory jehlavním hlediskem "masovost", účastníci však vybírají mnohdy podle toho jak se jim na akci líbí. A tak se stává, že se objevují hlasy, které říkají, že menší akce svou domáckou atmosférou jsou pro závodníky zajímavější. Stane se že i pro sponzory a jejich reklamní záměry budou tyhle akce zajímavé?