Skůtr šňůra 2009
v samotném stoeduAK1975
Ve čtvrtek jsem nabral plnou –celé 4,5 litru benzínu, zkontroloval olej a přimontoval plotnu na nosič.
Je pátek dopoledne, vytahuji skůtra z garáže, připevňuji bágl a odjíždím. Je devět hodin a oblohou letí od západu šedé mraky. Jejich obsah cítím na své bundě již na okraji Brna. Jedu po “staré”, Rosičák, Velká Bíteš, Velké Meziříčí. U autobazaru upravuji řemínek na helmě, nárazový vítr s ní neustále lomcuje. Už jsem projel několika dešťovými přeháňkami. To co mě ale potkalo před Jihlavou už chce ale i “antidešťové” kalhoty. Sotva je navleču, kroupy a fronta je pryč. Sundávám je u prvního tankování v Jihlavě. Teskobenzín zase zaplňuje nádrž až po okraj tedy 4,4 litrů. Na křižovatce beru směr Humpolec.
To co mě potkalo v lesích před ním , to bych nepřál ani nepřátelům. Ohýbají se stromy a malé kroupy bodají jako jehličky. Zastavuji v nejbližší hospodě a objednávám si něco teplého do žaludku. Do provlhlých věcí se mi nechce, ale venku svítí slunce a vše rázem vysychá. Suchá silnice dovoluje jet na plno. Serpentýny kolem kláštera Želiv si vychutnávám, ale jen do té doby dokud se nenapojím na silnici z Pelhřimova do Vlašimi. Další studená sprcha, sviňa studená schovaná za kopcem. Další hodinu osychám. Profrčel jsem Benešovem a zahl na Jesenici. Poslední dnešní sprcha. Tentokrát jsem v civilizaci na rozdíl od předchozích přeháněk, které mě chytly buď v lese nebo na otevřeném poli. Tady si pohodlně couvám do čekárny a čekám až to přejde.
V Jesenici beru opět plnou. Na Gde Proboha Su nastavuji Holešovické centrum designu a projíždím městem.
Prohlídkou Entropy a návštěvou hospůdky končím první den. Sjíždím dolů k řece a ještě hledám místo zítřejšího srazu. Pak zajíždím k benzínce, dávám si jídlo , hygienu a ulehám na břehu Vltavy do spacáku. Okolo plují poslední výletní parníky.
Ráno kolem čtvrté svítá, poslední taxikáři se chodí občerstvit a já si dávám horký čaj. Bagetu beru sebou a přejíždím na místo srazu. Jsem bezkonkurenčně prvním účastníkem. Kolem šesté začíná hřát slunce a teploměr povyskočil ze sedmi stupňů. Obloha je bezmračná a slibuje pěkný den. Jako další účastník přijíždí oskůtrovaný měšťák. Povídáme a před osmou přijíždí organizátoři.
Postavit stan, muziku, občerstvení to vše je základ. Účastníci se začínají trousit po jednotlivcích i skupinkách s klubovými vlaječkami. SPZ jsou všehochuť, stejně tak jako kubatůry a značky výrobců.
Probíhají první seznamovačky a po buchtičce a redbuláku se začínáme řadit. Padesátky jako první, a pak výš a výš až po maxíky. Na konci kolony se řadí jiné typy motorek.
Vyrážíme po proudu a pak přes most do Strahovského kopce. My na začátku již dávno motáme šňůru do středu aby se pak dala změřit, ale kolem nás se stále točí další a další řady.
Agentůra Dobrý den jde a s kolečkem měří délku a počet. Po nějaké době padá loňský rekord. Zabezpečovací motorky opět dopředu a kolona jede zadem kolem Hradu dolů k řece a na magistrálu. Odbočka a malá pauza na Václaváku.
Jestliže jsme během cesty byli zdraveni a zdravili klaksony. Zde je to pozdvižení. Než se sjede kolona stojí čelo asi 10 minut.
Kolem IKEMU na Jesenici a Kamený Újezd na Slapy do kempu. Jízda z městských ulic se přenesla do krajiny a jede se uvolněněji. Malá zastávka pro doplnění benzínu a pokračuje se do cíle.
Zde se loučím a nastavuji jako cílové město na GPS Brno. Do setmění bych chtěl být doma. V Benešově beru plnou zakusuji bagetu a s větrem v zádech polykám první kilometry. Hlavou mi furt běží jízda v koloně. V tu chvíli mě předjíždí jihlaváci na mnohem silnějších strojích. Zvedlá ruka a jsou pryč.
Tentokrát slunce furt pálí a vítr neslábne. Není důvod zastavovat a tak první pauza je až ve Velkém Meziří u benzínky. V nádrži ještě asi litr je ale nemá cenu to zkoušet. Dosud jsem jel bez poruchy a bylo by škoda se zaseknout pár kilometrů od domova. Ve 20:30 vypínám motor. Na tachometru přibylo za dnešek 300 km, celkově za dva dny 585 km. To vše na skůtru té nejslabší výkonové kategorie Keeway Focus 50 ccm, Za celou dobu jsem jen dotahoval šrouby příruby výfuku. Tak příští rok snad znovu.
Adam Kopečný
Když dva dělají totéž, není to vždy totéž.
Opět se zamýšlím nad přístupem ke dvoum různým jedincům.Tentokrát o přístupu státu a jeho vyžadování práva.
Adam Kopečný
Poslanci popravili další kousek svobody.
Zákony by měly vymezovat pravidla chování. Všichni známe desatero, tedy deset zákazů co se nesmí. Od té doby udělala civilizace obrovský skok a dnes aby se v tom čert vyznal.
Adam Kopečný
Afgánistán a zadní vrátka
Úvaha nad tím jaký význam má cenu bránit předpolí a mít přitom zadní vrátka otevřená pro příchozí.
Adam Kopečný
Šalingrad - město plné šalin a rozkopané stejně jako za války.
Tak na tento příměr si každé léto vzpomene každý z obyvatel Brna. (Šalina - tramvaj, grad viz Stalingrad - obléhané město za 2.sv. války a téměř zničené).
Adam Kopečný
Garance trvalé ceny jen pro někoho?
O tom jak telefonický souhlas je nezrušitelný a je více jak podpis písemné smlouvy.
Další články autora |
Patrik Hartl odstupuje ze StarDance, vrátí se Lucie Vondráčková
Po důkladném zvážení a na doporučení lékařů se spisovatel Patrik Hartl rozhodl ukončit svoje...
Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo
Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...
Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi
S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...
Řidiči zkoušejí novou fintu, jak neplatit za parkování. Přestupek, varuje policie
Na internetu se v poslední době značně rozšířila nabídka automatických parkovacích hodin, které...
Došly nám síly. Česká specialistka na cupcaky zavírá svůj obchod
Lenka Hnidáková, průkopnice cupcaků v Česku a autorka dvou knih o těchto dezertech, zavírá svůj...
Evropským filmem roku je Emilia Pérez, získal i cenu za scénář, režii a střih
Evropská filmová akademie (EFA) ocenila cenou za nejlepší film snímek Emilia Pérez francouzského...
Oběsili ho na náměstí. Izrael na ostatky svého nejlepšího špiona čeká dodnes
Seriál Sto let brzy uplyne od narození Eliho Cohena. Izraelského národního hrdiny, který pronikl do...
Táta je na mě pyšný. Orbánův syn tvrdí, že je léčitel, a vede vlastní sektu
Premium Od našeho zpravodaje v Budapešti Jaký otec, takový syn. V Česku známé přísloví, v Maďarsku blud. Tak to platí v rodině dlouholetého...
Kopy, chvaty i masáž srdce. Vojáci připravují školáky na krizové situace
Premium „Co si zabalíte do evakuačního zavazadla?“ ptá se rotmistryně Zuzana Jandásková sedmáků v...
- Počet článků 177
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1139x