Vážení a milí

Dlouho jsem se rozmýšlel, než jsem dospěl k následujícímu rozhodnutí. Nebylo to pro mne lehké a jsou lidé, kteří mi to budou rozmlouvat a vyčítat.

Přes rok jsem na tomto blogu zveřejňoval své rukopisy knih, povídek,veršů, esejí a písňových textů. Nadšení, s kterým jsem tato díla psal se však přes vesměs kladné hodnocení odbornou i laickou veřejností vytratilo. Literární svět mne mezi sebe nepřijal a můj cíl - vydat aspoň jednu knihu tiskem - se nesplnil. S přihlédnutím k záplavě škváru v prodejnách knih jsem plný pocitu zatrpklosti, vedoucímu k tvůrčí impotenci, nenaplněnosti a ztrátě iluzí. Hledal jsem nakladatele pro svá díla přes patnáct let a když jsem konečně ochotného a vstřícného redaktora našel, přišla krize a s ní konec nadějné, tolik let hledané spolupráce. Nyní mi v dalším hledání brání vlastní hrdost a pocit marnosti. Vanitas Vanitate, jak praví latiníci..

A tak přátelé - ač si vaší přízně vážím a děkuji za karmy, které jste mi týden o týden posílali, s pravidelnými příspěvky na blogu končím. Původní záměr - zrušit celý blog - jsem přehodnotil, blog si ponechávám i nadále, jen do něho nebudu často přispívat. Občas si nenechám ujít příležitost k vyjádření názoru na aktuální dění, k píchnutí¨do fanatiků (levicoví jsou už přes dvacet let odstaveni, ale pravicoví jsou mnohdy ještě děsivější), k satirickým šlehům na současné nešvary a pod.

Děkuji ještě jednou za přízeň a všem přeji hodně štěstí a úspěchů, víc než mám já.

Váš Pavel Kopáček