Nebožtík

Zásoba starších prací už pomanu slábne. Zůstávají drobné vstupy, použité kdysi po vzoru Johna Steinbecka jako intermezza mezi jednotlivé kapitoly mého prvního pokusu o knihu v roce 1994. Jsou velmi krátké, zde představuji jednu z nich.

NEBOŽTÍK

 

 

 

Tak jsem vám byl nebožtíkem! Vážně! Úplným, studeným nebožtíkem s bílýma ztuhlýma nohama, podobnýma vosku, se strnulým pohledem, upřeným ne jediný bod v betonovém stropu hrobky.

Kamarádi posílali kondolence mé rodině a ti nejvěrnější přijeli na pohřeb spolu s příbuznými. Moje krásné a božské kamarádky Hanička, Ivanka, Květuška a další mi brečí na hrobě, Helena chodí v černých šatech a moc jí to sluší, dceruška volá po tatínkovi…je to zvláštní pocit..

V duchu se omlouvám svému dávno zesnulému otci za to, že jsem se na něho kdysi v pubertě utrhoval a těším se na to, že se s ním po letech zase uvidím.

U hlavy mi zavánějí tlející květiny a na hrudi píchá jehličí z těžkého pohřebního věnce.

Studené kamenné kvádry hrobky jsou orosené a kapičky vody stékají po jejich hrubém povrchu do mechem zarostlých spár. Myšlenky mi zalétly do nedávné minulosti, kdy jsem se shora, když jsem seděl na varhanních píšťalách v obřadní síni krematoria až nahoře u stropu díval na svou rakev, jak po dojemných proslovech bývalého šéfa zajíždí za oponu toho truchlivého divadla za zvuků larga z Dvořákovy Novosvětské. Bylo to velmi působivé, bylo mi líto sama sebe tak, že jsem z úzké píšťaly málem spadl dolů mezi věnce a květiny. Pak jsem se vznášel nad hřbitovem, až jsem našel místo, kam mě potom odnesli. Tak tu teď ležím a koukám do stropu. Co tady proboha budu celé věky dělat? Já snad nudou umřu….najdu někde mezi ostatními duchy o půlnoci spřízněné duše? Kamarády, s nimiž budu moci klábosit při nektaru z hřbitovního kvítí? Strašit opozdilce, krátící si v noci cestu kolem hřbitovní zdi?

 

V rohu hrubky se zvedá kostlivec.Haraší kostmi, které mu  narážejí v žebroví jedna na druhou.Svírá mi rameno tak silně, že sebou házím jako magor po celé rakvi. Otvírám oči a vidím denní světlo.

 

„Taky už bys mohl vstát“ lomcuje mi Helena ramenem, „už je půl osmé!“

Přes záclony svítí do pokoje ranní slunce, otevřeným oknem je slyšet zpěv kosů, kteří tím zvukem oslavují radost ze života. Z kuchyně až sem voní čerstvá káva.

 

Ještě nikdy jsem nevstával tak rád. Tak čile. Obyčejně si ukradnu ještě aspoň pár minut, otočím se na druhý bok a přikryji si hlavu přikrývkou. Zpravidla se i protahuji a zívám na celé kolo. Dnes ne. Dnes jsem snadno a lehce vyskočil z postele. Dnes jsem vstal z mrtvých. Vyskakuji jako voják při poplachu, jako hasič při zahoukání sirény a při zazvonění telefonu.

 

Možná, že mne k tomu snu inspirovaly morbidní horory. Možná ony stále ještě nevysvětlené teorie o posmrtném životě a o existenci záhrobního duchaření. Jisté však je, že ve svém rodném městě jsem už kdysi za nebožtíka považován byl

Když jsem se před více než dvaceti lety odstěhoval, zemřel v téže době můj přibližně stejně starý jmenovec. Náhoda tomu chtěla, že bydlel dokonce v téže ulici, takže se mnohokrát stávalo, že mi byla doručována jeho pošta a mně zase jeho. A protože jeho úmrtí spadalo do doby mého zmizení z města – byl jsem častým účastníkem všelijakých společenských akcí, večírků, koncertů atd., lidé automaticky spojili dvě události v jednu. Byli proto značně udiveni, když jsem čas od času přijel do města na návštěvu. Někteří mě prosili, abych je nechal žít, že už budou hodní, Jsou ještě mladí, nic si neužili, mají život před sebou a nechce se jim ještě odejít.

Bavilo mne to. Dodnes mne hřeje známé pořekadlo, že člověk, který bývá omylem považován na nebožtíka, se zpravidla dožívá vysokého věku. Tak jsem zvědavý, do kolika let si ještě budu užívat slunce, krásy přírody a hezkých žen, společnosti přátel a života. Svět je i přes všechny špatnosti a zla dnešní doby přeci jen nádherný, nebude se mi z něj, až přijde čas, chtít odcházet…

 

 

Autor: Pavel Kopáček | neděle 22.8.2010 11:58 | karma článku: 6,94 | přečteno: 726x
  • Další články autora

Pavel Kopáček

Schody do nebe

Fuj! To je ale schodů! Sunu se těžce vzhůru, nohu střídám nohou, sotva popadám dech, často musím zastavovat a zklidnit plíce, hrozící prasknutím. Svaly na stehnech a lýtkách bolí únavou a čelo mám zrosené potem. Země pode mnou už není vidět, ztratila se v mlžných závojích bílých mraků, zde v těchto pustých místech lze občas zahlédnout vzdálené letadlo, nebo ptáka s mávajícími křídly, jakoby na pozdrav. Jinak je tu klid, slunce nerušeně a vytrvale ozařuje nekonečné moře nadýchaných oblaků a ty hrozné schody, schody do nebe. Ztrácejí se dole pode mnou v oblacích, nahoře pak v slunečné záři, oslepující oči a matoucí mysl, nelze vidět konec tohoto únavného stoupání.

31.3.2013 v 16:41 | Karma: 8,78 | Přečteno: 381x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Velikonoční

Nejdříve jsem psal jedny velikonoční veršíčky, pak druhé a nemohl jsem se rozhodnout, které zveřejním. Nakonec jsem je spojil.

30.3.2013 v 15:51 | Karma: 6,85 | Přečteno: 236x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Plechový bubínek

Nevím proč na mě padá splín a smutek. Je předjaří, za pár dní bude všechno kvést, svítit a jásat a já mám nálady, které mě jinak napadají zpravidla na podzim. Snad je to tím, že slunce je nám stále ještě vzácné, že jeho blahodárný svit mi chybí a já trpím čímsi, čemu naši narkomanii propadlí spoluobčané říkají „absťák“. Jsem na slunci závislý a netajím se tím. Chodím ulicemi pod olovnatou oblohou, boty rozmáčené řídkým vodnatým sněhem, vítr zebe do rukou, protože jsem zapomněl doma rukavice a když přijdu do jakékoli vyhřáté místnosti, zapotí se mi brýle, takže nikoho a nic nevidím. A ty hromady šatstva – těžké kabáty, šály, čepice, které všude překáží, všude kam přijdu je třeba se svlékat, oblékat, odkládat...

24.3.2013 v 18:17 | Karma: 9,39 | Přečteno: 341x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Krvavá řež

Bitva se blížila se západem slunce. Generál zvedl tyč s vlajkou a zvolal „Ve jménu božím!“ a všichni jsme se v krytu z bedniček na ovoce v sadě za městem připravili ke krvavé zteči. Na stůl uprostřed úkrytu, složený z přepravek a dřevěných palet, jsme umístili strategickou mapu okolí, shromáždili štáb a plánovali postup ofenzivy. Náhle se generál zarazil. „Není tady generálmajor!“ Zarazili jsme se. Bez generálmajora nemůžeme rozvinout strategii útoku! Co teď? Plukovník vyslal kurýra. Čas kvapil, nepřítel za plotem sadu jistě už netrpělivě čeká na invazi, aby se mohl bránit, podniká podobná opatření jako my a je znepokojený dlouhým tichem před rozhodující bitvou. Slunce se sklánělo k západu, vytvářelo dlouhé stíny a neohrožené vojsko bude muset jít domů k večeři...

17.3.2013 v 16:08 | Karma: 8,92 | Přečteno: 299x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Černá věž

Ve věži byla tma, jen malými okénky prosvítalo z venku trochu světla. Prastaré kamenné zdi byly na dotek vlhké. Přidržovali jsme se rozviklaného zábradlí a stoupali po vrzajících dřevěných schodech vzhůru. Schodiště končilo ve druhém patře věže, byla tu jakási místnost, dříve prý obydlí strážného, teď zde bylo naházeno nejrůznější harampádí, pokryté tlustou vrstvou prachu. Výše bylo možno stoupat pouze po nedůvěru budících zpuchřelých žebřících ...

10.3.2013 v 22:49 | Karma: 5,30 | Přečteno: 249x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 218
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 764x
Bývalý hudebník, zpěvák a textař,nyní amatérský literát (dvě ocenění v literárních soutěžích).Zveřejněná kniha může být chápána jako nabídka nakladatelům, pokud čtou tento blog. Více informací na http://profil.lide.cz/160Pavel/profil/