Menší platy i důchody. I takový je úděl žen?

Nedávno jsem si lehce „rýpla“ do těch feministek, které známe především jako bojovnice za větší zastoupení žen ve vedoucích pozicích ve firmách, v parlamentu, ve vládě. 

Feministek, které počítají vyváženost žen a mužů za řečnickými pultíky. Netvrdím, že idea více žen na významných a vlivných místech nemá smysl. Bohužel se však z hlasitosti těchto aktivistek zdá, že právě toto je zásadní téma na cestě k větší rovnoprávnosti. Mně však přijde, že se nedostatečně otevírají témata, kterým by se české feministky mohly věnovat přinejmenším se stejnou vervou. Mluvím o problému, jenž se týká stovek tisíc žen důchodového věku. Mluvím o ženách, jejichž starobní důchod je průměrně nižší, než je důchod mužů. V řeči čísel: průměrná výše starobního důchodu v ČR byla v lednu 2014 u mužů 12 258 korun, u žen jen 10 046 korun. Ač jde o tři roky staré údaje, nedělejme si iluze, že by od té doby došlo k radikální změně. Pro dokreslení ještě doplním, že měsíčního důchodu 14 000 až 15 000 korun dosahuje podle těch samých statistik pouze a jen 13,8 % žen. Možná si někdo řekne, proč se ty, kterých se to zejména týká, nebouří proti této do očí bijící nespravedlnosti. Odpověď je snadná, zvykají si na ni už v produktivním věku. Podle údajů Českého statistického úřadu zveřejněných před pár dny, je v České republice rozdíl v odměňování mužů a žen druhý nejvyšší v rámci zemí EU, a to hned po Estonsku. Vyplývá z nich například to, že ženy ve věku 35 až 39 let vydělávaly v roce 2015 průměrně 24 tisíc korun měsíčně, o 10 tisíc méně než muži. Ženy na stejné pozici, při stejném pracovním nasazení, se stejnými výsledky, ale s rozdílnou mzdou. Ženy, které celý život pracovaly, a když už po odpracovaných letech dosáhly věku, kdy mají nárok konečně si trochu odpočinout, dostávají menší důchod. To není v pořádku, to není spravedlivé, to musí vedle samotné výše mezd a penzí patřit mezi zásadní témata českých politiků i neziskovek.