Když dva dělají totéž… nemají nárok na totéž?

Přijde mi logické, že když lidé vykonávají stejnou nebo podobnou práci, měli by za ní být stejně nebo podobně odměněni. 

Pokud to vidíte stejně, tak vězte, že ne každý to tak má. Tak třeba vedení rádia Svobodná Evropa. To je zřejmě toho názoru, že pro výši částky na výplatní pásce není tím zásadním odvedená práce, ale původ zaměstnance, respektive místo, kde se podepsala jeho smlouva.

O čem je řeč? Tamní odborová organizace podle svého vyjádření už roky vedení společnosti upozorňuje na stagnaci mezd těch, kteří mají české pracovní smlouvy. Ty jsou prý citelně nižší než mzdy zaměstnanců se zahraniční smlouvou. Navíc množství práce za tu léta se neměnící mzdu narůstá. Přijde vám to v pořádku? Zaměstnancům ne, odborářům ne. A mně také ne. 

Po dlouholeté snaze na tuto očividnou nespravedlnost pouze upozorňovat už ale odborářům dochází trpělivost. Stojím za nimi. A pokud je budu moct jakkoliv podpořit, váhat nebudu.

Setkat se s podobnou křivdou není zas až tak vzácné. Neuběhlo mnoho vody, co jsme otázku nespravedlnosti odměňování za tutéž práci otevřeli i v Evropském parlamentu. Princip stejné odměny za stejnou práci na stejném místě stále protlačujeme pro řidiče kamionů. Chceme, aby čeští zaměstnanci dostávali to samé jako jejich kolegové ze západní Evropy. 

Svět se díky technologiím zmenšuje. Zkracují se vzdálenosti, mizí hranice a není problém pracovat pro šéfy, kteří sídlí na jiném kontinentu. Bude ale fajn, když se s tím bude zmenšovat kromě jiných i tato nespravedlnost. K tomu se však budeme muset ještě dobojovat, ať už cestou odborové angažovanosti na pracovištích a prosazováním požadavků na lepší zacházení, tak i správným rozhodnutím v blížících se volbách do Evropského parlamentu.