Facka Davosu

Téměř padesát let se každoročně sjíždějí do švýcarského Davosu vrcholní světoví manažeři, představitelé států, bankéři, ekonomové a celebrity na Světové ekonomické fórum, aby řešili zásadní ekonomické problémy současnosti. 

Hlavní hvězdou letošního fóra však nebyl nikdo, kdo by patřil mezi politickou či ekonomickou elitu, nýbrž Rutger Bregman - holandský historik a novinář. Bregman vyjádřil na konferenci svou kritiku všech okolo sedících milionářů a poukázal na vyhýbání se jednomu zcela zásadnímu tématu - placení daní.

„Cítím se, jako bych byl na konferenci hasičů a nikdo nechce mluvit o vodě“ řekl Bregman. Vyjádřil se, že všichni na konferenci mluví o rovnosti, spravedlnosti a transparentnosti, ale nikdo nezmiňuje vyhýbání se daňovým povinnostem a že bohatí lidé naplatí svůj podíl. Poukázal také na to, že na celé konferenci byl jen jeden panel (s velmi malou účastí) ohledně placení daní. „Musíme přestat mluvit o filantropii a začít mluvit o daních, všechno ostatní je nepodstatné.“ Ročně do daňových rájů na celém světě putuje 170 miliard dolarů, které by mohly být využity například na pomoc v rozvojových zemích.

Bregman také poukázal na ironii, že účastníci Světového ekonomického fóra přiletěli do Davosu s 1500 soukromými letadly, aby si poslechli britského moderátora přírodopisných dokumentů, Davida Attenborougha, jak hovoří o ničení naší planety.

Jako historik, zmínil Bregman, že nejúspěšnější období kapitalismu bylo v letech po druhé světové válce, kdy byla nejvyšší daňová sazba v USA nad 90%. „Většina inovací byla objevena díky veřejným financím. Během zlatých let (období po druhé světové válce) byly daně z bohatství, majetku, dědictví a nejvyšších příjmů mnohem vyšší. To je to, co dnes potřebujeme, pokud chceme zkrotit kapitalismus.“

Rutger Bregman je často přezdíván optimistou, ale sám o sobě tvrdí, že jím není, spíše věří na možnosti. „Optimisté jsou ti v Davosu, kteří si myslí, že globalizace funguje, neoliberalismus je dobrý nápad a nerovnost je na ústupu. Ve světě se děje spousta skvělých věcí a v mnoha ohledech bylo posledních 30 let nejlepší v historii světa. Ale můžeme si vést ještě mnohem lépe. Upřednostňuji spíše slovo naděje než optimismus“ řekl. Ve své knize „Utopie pro realisty“, proto mimo jiné obhajuje všeobecný základní příjem a kratší pracovní týden.

Účastníci každoroční velké lyžovačky mocných na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, tak dostali od mladého historika solidní facku za jejich pokrytectví. Boháči v Davosu se možná rádi baví o tom, jak ukončit chudobu, ale platit daně se jim nechce. Milují dlouhé hovory o globálním oteplování, ale soukromých letadel se nevzdají. Mocní tohoto světa až příliš často shlíží se svých morálních výšin na ty, které chtějí poučovat a měnit, ale sami jsou obrovskou součástí problému. Média jim často nasazují masky mecenášů a filantropů, ale pokud nebudou platit řádně daně a uskromňovat se, budou pouze jednou rukou hasit požár, který druhou způsobují. Platí, co řekl Bregman - bavme se o vodě, bavme se o daních.