Tisková mluvčí ministerstva zahraničí USA Jennifer Psaky říkala, že ukrajinští běženci neexistují. Nikdo z Ukrajiny do Ruska neutíká. Je tam absolutní klid.
Oficiální zástupce ministerstva zahraničí Jennifer Psaky odhalila skutečný směr pohybu běženců. Prchají prý z Ruska do Ukrajiny.
Tisková mluvčí Jennifer Psaky připustila, že ukrajinští uprchlíci existují. Utíkají prý před násilím a rabováním, které tvoří na jihovýchodě Ukrajiny separatisté.
Jennifer Psaky pověděla světu, že z Ukrajiny do Ruska jedou vnuky na návštěvy k babičkám.
Jen Psaky uznává přemístění značného počtu lidí z Ukrajiny do Ruska, ale pochybuje, že údaje OSN o 110 tisících běženců jsou pravdivé, protože čísla pochází z ruské strany. A vůbec tito lidé nezažádali o azyl.
Bůhví, co řekne Jen Psaky zítra. Vždyť její úřad nebere novináře (a spolu s nimi i nás s vámi) vážně. Klidně nabídne na tiskovce nějakou další kravinu. Tím kravinám se dnes říká "psaking".
Jak ta situace ve skutku vypadá? Možná má Psaky pravdu, a masový útek ukrajinského obyvatelstva do Ruska je dílo ruské propagandy? Nebo naopak, běženců je tolik, že i velkému Rusku dělá problém?
Zaprvé, běženci jsou. Svědčí o tom nezávislá média, četná videa, výpovědí samotných běženců. Seznam zdrojů počítám na tisíce.
Zadruhé, při útěku potýkají se uprchlíci s obrovskými problémy. První z nich - rozhodnout se. Mnozí prostě nevěří, že se mohou stát obětí nesmyslné války a čekají do té poslední, možná i osudové minuty, když se zřítí pod minometnou palbou sousední barák. Nebo zasáhne raketa vlastní zahradu.
Tak už nemají na vybranou. Sbalí narychlo, co se dá, pokud mají co balit. Občas odjížděli i bez dokladů, které shořely. A pryč.
Snadně se to řekne, ale jak mohou fakticky odjet ze svého města? Autobusem? Vlakem? Letadlem? Helikoptérou?
Jak utíkali lidé ze Slavjansku? Většinou osobním autem, s velkým rizikem. Humanitární koridory nebyly zřízeny, město bylo koneckonců neprodyšně obklíčeno, na každé silnice staly checkpointy, buď ukrajinské, nebo povstalecké. Na každém čekají vás prověrky. Pustí, či nepustí dál - je to jako v ruletě. Stávalo se, že utečenci se museli otočit jen pár kilometrů před hraničním přechodem.
Některé úseky silnic byly ostřelovány neznámými jednotkami. Prostě střílely po každém autu, co mířilo ke hranici. Peklo dnešní doby.
Většina běženců z Donbasu utíká na východ, do Ruska. Kolik jich je?
Nevím přesně. A nikdo neví. Jen malá část těch, kdo utíká před válkou, zažádá o statut běžence a tak se dostane do statistik. Většina se snaží zatím zůstat u příbuzných, známých v naději vrátit se po skončení války. To udělali ti nejchytřejší. Nyní končí typický běženec v modrém stanu táboru dočasného ubytování. Není to útulný, ale dostane se najíst, napít, a také oblečení, postel a... nebude mít strach o život. Tam se nestřílí, nehoukají sirény a nebombarduje se.
Ruské ministerstvo mimořádných situací rozváží běžence do 44 (!) regiónů, od Rostovu-na-Donu do Dálného východu. Zřízeno 359 táborů a středisek pro utečence. Tato čísla naznačují rozsah humanitární katastrofy. Dá se s jistotou říct, že jde minimálně o desítky tisíc lidí, kteří opustili svůj domov.
Šokující čísla uvádí Federální migrační služba. Jenom v Rostovské oblasti se nachází 510 tisíc Ukrajinců. Kvůli tomu tam byl vyhlášen výjimečný stav. A ještě v pěti regiónech, kde počet běženců překročil kritickou úroveň.
Proud lidí na hraničních přechodech narůstá každým dnem.
V Doněcku se připravuje evakuace 100 tisíc lidí. Jen si představte: celá Olomouc se vydá na pochod!
