Zdálo se, že celá ta minská fanaberie nejasného formátu Putina příliš nezajímala. Jako obvykle dorazil na summit s velkým zpožděním. Čekali ho v 13:20, ale prezidentské letadlo přistalo na ranvej minského letiště až počátkem třetí hodiny. Tak začal summit Celního svazu, EU a Ukrajiny v Minsku.
Setkání stalo se bez pochyby událostí číslo jedna dne 26. srpna. Týden před tím novináři a analytici snažili se odhadnout, jaké bude mít summit výsledky? Hlavně se mluvilo o možném rozhovoru Putina a Porošenko. Summit končil, co nám přinesl?
1. Summit a mír na Ukrajině.
Média si kladly otázky, zda během summitu budou podniknuty určité kroky, vedoucí k uklidnění situace na jihovýchodě Ukrajiny, ke skončení války. Mohly se ale tyto naděje naplnit?
Postoje Ukrajiny a Ruska v tomto ohledu byly předem dané. Porošenko vždy prohlašoval, že za žádných okolností nebude s teroristy vyjednávat. Naposled se v tomto duchu vyjádřil den před summitem, když rozpouštěl Vrchní radu. Říkal: zvítězíme stůj co stůj, Donbas bude náš!
Putin za své strany mnohokrát tvrdil, že ozbrojený konflikt na Donbasu je vnitřní záležitosti Ukrajiny a zároveň naznačoval, že je třeba tento problém řešit s představiteli samozvaných republik.
Nikdo ale z Luhansku nebo Doněcku do Minsku pozván nebyl. Zase nebylo s kým jednat. A Putin s Porošenkem vůbec o válce na Donbasu nemluvil.
2. Ratifikace Ukrajinou Asociační dohody.
Byla ve hře ještě karta Asociační dohody, kterou zatím ani Ukrajina, ani EU neratifikovaly. Vždyť po vstupu v platnost ekonomické části Dohody, bude Ukrajině velmi zle. Rusko, jako členská země Celního svazu, bude muset zrušit doposud platné lhůty pro ukrajinské zboží. Týkalo by se toto opatření třetiny exportu a fakticky srazilo by i bez toho oslabenou ekonomiku Ukrajiny na kolena. O své pevné pozice mnohokrát varoval kyjevskou vládu jak prezident Putin, tak i premiér Medvědev.
Porošenko po měsíčním mlčení naopak prohlásil, že onu Dohodu podepíše v září. Není jasno, čeho od Putina čekal? Že zvedne ruce a zaúpí: Vzdávám se!?
Jaký byl výsledek tak dlouho očekávaného rozhovoru dvou prezidentů mezi čtyřma očima? Nepustili tam ani fotografa (je zajímavě, kdo položil tuto podmínku?) Rozhovor trval dvě hodiny, a co pak?
Putin potvrdil tisku svůj známý postoj o nevyhnutelné reakce Ruska. V ostatních tématech se omezil na loci communes .
Ukrajinský prezident nejenom nic nevyjednal, ale dokonce nedokázal o tom novinářům říct. Mlčky utekl ze summitu po rozhovoru s ruským protějškem.
3. Tranzit plynu přes Ukrajinu.
Problém tranzitu plynu přes Ukrajinu je třeba vyřešit už dávno, ale místo jednání slyšeli jsme z Kyjeva jenom hrozby uzavřít kohoutek. Zákaz na transportování plynu se dostal do balíčku připravovaných Ukrajinou protiruských sankcí, které může uvalit Rada bezpečnosti samostatně.
O plynu se opravdu na summitu mluvilo, ale o ničem se zase nerozhodlo. Ledaže jsme dostali varovnou informaci.
Putin na závěrečné tiskovce rozpačitě kroutil hlavou nad tím, že ukrajinský Naftogaz vrátil 10 milionů dolarů ruskému Gazpromu. Tato nevýznamná na první pohled bankovní transakce může bezprostředně dotknout i nás.
Oč tu vůbec jde, proč prezident Ruska mluvil o zatracených 10 milionech? Formálně jde o cenu tranzitu plynu přes Ukrajinu. Kyjev jí vypočítává jinak, než Rusko, vychází z nižší ceny plynu. Podle Kyjevu zaplatilo Rusko za tranzit plynu v červenci víc, než mělo, proto bylo 10 milionů dolarů vráceno.
Co by to mohlo znamenat? Má Ukrajina v úmyslu s tranzitem skončit? Od nevypočitatelného premiéra Jaceňuka se dá očekávat čehokoli. K tomuž ihned po minskému summitu Jaceňuk prohlašuje, že Rusko se prý chystá zrušit tranzit plynu přes Ukrajinu již v zimě. Když Ukrajina obviňuje Rusko, čekej pohromu.
Zdá se, že účinnost minského summitu je nulová, možná i záporná. Ke všem nevyřešeným problémům a konfliktům dostali jsme faktické zostření plynového problému. Protože nikdo nedokáže odhadnout, co udělá Jaceňuk zítra? Znovu rezignuje nebo opravdu nařídí skončit s tranzitem plynu?
