Konec válce, aneb Umění číst noviny

Naše dnešní média umějí naštvat čtenáře na raz-dva. Nenaštvou však redakčním či názorovým článkem, který provokativním postojem vyvolá u vás naprogramovanou autorem reakci. Mainstream umí vyvracet jednoduchou třířádkovou zprávu tak, že čtete úplný opak toho, co se stalo.

Porošenko sjednal mír! Konečně! Po telefonu! Jedním krátkým rozhovorem! Peťka brknul Voloďkovi, a je po válce? Jako když John a Nikita zažehnali třetí světovou? K čemu tedy byly všechna ta jednání v Minsku, když se dá zařídit mír jedním telefonátem?

Žerty stranou, čteme zprávu na iDnes. Nejdřív senzační titulek:

Dohodl jsem se s Putinem na trvalém příměří, oznámil Porošenko.

To je super! Kdy? Jak? Už se neválčí? Žádné nové objetí? Mohou chudáci běženci se vrátit domu? Nemá prý titulek žádný dvojí smysl, proč bych to četl dál? Je to jasný, jako nebe v červenci.

Sociální sítě vybuchly: opravdu konec válce? Odkazují přitom na všelijaké informační stránky s obdobnými zprávami. Proč se tedy střílí, ozývají uživatelé z Donbasu?

Hele, hele, něco tu nesedí, raději tu zprávu přečteme celou.

iDnes odkazují na oficiální stránku prezidenta Ukrajiny: „Dosáhli jsme vzájemného porozumění ohledně kroků, které zajistí nastolení míru“, a také: "Hlavy států si vyměnily názory na to, jaká opatření by ukončila krveprolití na jihovýchodě země".

Můžeme nebrat v potaz to, že Kyjev se poslední dobou stal továrnou na výrobu politických pohádek pro dospěly, ale i ze samotné oficiální zprávy těžko se dá vyčíst nějakou "dohodu o trvalém příměří".

I kdyby byla ta novina pravdivá, měl by každý slušný novinář jí implicitně ověřit. Tedy nahlédnout do oficiální stránky Kremle. Stojí tam: "Pokračovalo se v důkladném projednání vojenské a humanitární krize na Ukrajině. Hlavy států se vyměnili názory ohledně toho, co je třeba v první řadě udělat pro nejrychlejší ukončení krveprolití na jihovýchodě země".

Dá se toto interpretovat jako "dohodu o trvalém příměří"? Ten, kdo to udělal, musel mít velice bohatou fantazii.

Nevím, o čem ve skutku panové prezidentové spolu mluvili. Možná o druhém humanitárním konvoji, pardon, o druhé "humanitární invaze", vždyť KAMAZy jsou naloženy a připraveny. Možná o počasí, o prodeji Porošenkova koncernu Roshen synovi Janukoviče. Barroso u toho rozhovoru nebyl, takže těžko nám někdo prozradí jeho skutečný obsah.

V jednom si můžeme být jistí: nešlo o příměří.

Putin asi stokrát opakoval svůj postoj: krize na jihovýchodě Ukrajiny je vnitřní záležitosti tohoto státu, a musí se řešit uvnitř země. Vyjednáváním a dohodami. Kdyby chtěl Porošenko mír na Donbasu, volal by ihned do Doněcku a Luhansku, a probíral by to s premiérem DNR Alexandrem Zacharčenkem a hlavou LNR Bolotovym.

Mimochodem, uniklo to asi solidním zdrojům, na které ve své zprávě iDnes odkazuje. ČTK a Reuters neuvádí, že neplánuje Putin zatím další setkání s Porošenkem (tiskový mluvčí prezidenta RF).