Jak funguje dnešní novinařina

"Bezradní Rusi biedu priznávajú: Zverejňujú FOTO pustých obchodov po celej krajine!" Tak zněl titulek fotogalerie na serveru Topky.sk, na který jsem narazil na Facebooku. Zdála se mi úvodní první fotka povědomá. Prázdné regály si dobře pamatuji z 90. let, kdy nelidská ekonomická politika Jelcinova týmu uvrhnula Rusko v chaos a skutečnou bídu, kdy cukr, kroupy a cigarety byly na příděl.

Ale nebyla to alegorická déja vu, moje kameramanská vizuální paměť naznačovala: Viděl jsi tuto fotku nedávno, a s hrůzou 90. let nemá nic společného. Tak jsem na odkaz článku kliknul, a... nic. Na serveru Topky.sk ta galerie už nebyla, rovněž i samotný článek. Smazali je.

Naštěstí je tu archiv Google, tak tu podezřelou titulní stránku jsem bez námahy nalezl. Google zachoval hlavní fotku a náhled galerie.

Samé prázdné regály, z nichž čiší zoufalstvím a podvodem. Ten originál titulní fotky jsem našel za pár minut. Byla pořízená v Doněcku, zažívajícím humanitární katastrofu. Chyběly v záběru jen střepy od granátů.

Projel jsem ostatní fotky, jejichž náhledy pozbyly na archivní stránce Googlu, a většinu z nich se také podařilo identifikovat. Nebudete se pravděpodobně divit, když sdělím, že pocházejí ze stejné oblasti, z Doněcku a Luhansku. Objevily se na populární v Rusku sociální síti Vkontaktě.

Panuje na Donbasu skutečná bída, nemají lidé co jíst, neteče jim voda, nemají elektřinu. Je to pravda. Ale parazitovat na válečné hrůze, záměrně lhát a podstrkovat falešné informací - je to dnešní prává novinařina? Jak mohu důvěřovat dnešním zpravodajům, ať říkají, že dvakrát dva se rovná čtyřem?

Ale nemusím číst zprávy nedůvěryhodných zdrojů, zavolám přece přátele a kamarády. Co máte DNES v obchodech, do kterých chodíte každý den, zeptal jsem se. A ihned se posypaly fotky s čerstvými fotkami moskevských a petrohradských obchodů, můžete se podívat.

Vypadá to na skutečný hladomor. Je na čase vyhlásit sbírku humanitární pomoci, že?

Kdybych pátral po podobných mediálních podvodech, neměl bych dnes nic jiného na práci, protože podvrhy a lži nabízí nám tisk jako denní menu. Včera stal by se případ Topky.sk s falešnými fotkami předmětem seriózního profesionálního rozhovoru a autoři "senzační zprávy" by dostali pěkně na frak. Spíše na černou listinu se zákazem pracovat v médiích. Dnes je tomu jinak.

Dokážou se Topky.sk omluvit?