Dnes slaví 5. prezident Ukrajiny Petro Alexejevič Porošenko své 49. narozeniny. Dá se říci, že má svátek nejvlivnější muž světa. Světová média skáčou, jak on píská, lídři velmocí opakují po něm každé slovo. Porošenko je nepřekonatelný rekordman v počtu setkání s vedoucími politiky Západu. Kongres USA 12 krát povstává a tleská během jeho projevu. Ani Barack Obama se s Petrem Porošenko nesrovná.
Ale kdo je Petro Porošenko, klíčová postava současnosti?
Nehodlám se v tomto krátkém článku dávat úplný portrét politické hvězdy, o existence které ještě včera nikdo v Evropě nevěděl. Ale pár poznámek z řady těch, co obvykle komplementárním médiím uníkají, rád bych vám nabídnul.
Petro Porošenko se narodil 26. září 1965 v Bolgradě (Oděská oblast). Jeho otec Alexej Valcman se v 1956 oženil s Jevgenií Porošenko a změnil svoje příjmení na manželčino. V tu dobu zbavovat se židovského příjmení bylo docela normálně kvůli panujícímu skrytému antisemitismu. Jenže táta dnešního prezidenta to neudělal při registraci manželství. To se stalo, když šel sedět.
Ředitel benderovské (Moldávie) experimentální opravárny Alexej Valcman-Porošenko byl v roce 1986 odsouzen k 5 rokům odnětí svobody za krádež ve velkém, nelegální držení zbraně a podobné činy. Nic méně v roce 2009 dostal státní vyznamenání, a stal se z něho Hrdina Ukrajiny.
K roku 1982 se rodina přestěhovala do provinciálních Bender. Jak mladý (tehdy bylo Petrovi 17) kluk z moldavského Zapadákova, dokázal v roce 1982 nastoupit do jedné z nejprestižnějších fakult Kyjevské university (mezinárodní právo), je doposud záhadou.
Ale k čemu takové hloupé otázky. Teď je Petro Porošenko boháč, jeho jmění se odhaduje na 1,8 miliardy dolarů. Podnikat v cukrářství začal ještě v 1989. Rok poté (!) již si pořídil několik cukrářských podniků a spojil je do koncernu Roshen. Fascinující a podezřele rychlý vzlet, velmi charakterní pro podnikání 90. let. Porošenko má přezdívku "čokoládový král". Dále vlastní několik automobilek, loděnici a hlavně - rozhlasové a televizní stanice. I když vloni prodal Porošenko velkou část svého média holdingu, ponechal si Pátý televizní kanál, jeden z nejmocnějších nástrojů propagandy na Ukrajině.
Je ženatý, má čtyři děti. Dvě jeho dcery křtil nikdo jiný, než Viktor Juščenko, 3. prezident Ukrajiny a lídr "oranžové revoluce".
Prakticky není možné definovat politickou příslušnost politika Petra Porošenko. Byl levičákem, byl ve středu, zastával pravicové názory. Jednou byl členem ukrajinské sociál-demokratické strany, ze které v roce 2000 vystoupil, a zřídil frakci Solidarita. O rok později podílel se na vzniku Strany regiónů, ale brzy se lídrem strany Leonidem Kučmou rozešel, a připojil se k bloku Viktora Juščenka "Naše Ukrajina".
Ale takové politické lavírování přineslo svoje ovoce v podobě různých míst ve státní službě. Sekretář Služby bezpečnosti a obrany, hlava poslaneckého výboru pro financi a bankovní činnost, hlava Rady Národní banky Ukrajiny, ministr zahraničních věcí, zase šéf bezpečnosti, ministr ekonomiky - tolik pozic vystřídal Petro Porošenko za pouhých 8 let (2004 - 2012).
Petro Porošenko řídil ministerstvo zahraničí pět měsíců. Ale stačilo toho, aby jeho syn Alexej se stal ve věku 24 let zástupcem ukrajinské obchodně-ekonomické mise v Číně. Ale koncernu Rochen to nepomohlo, porošenkovské bonbóny se Číňanům nezalíbili.
V roce 2002 jeden z lídrů ukrajinských sociál-demokratů Nestor Šufrič obviňoval Porošenko z falzifikace státního rozpočtu pro rok 2003.
V roce 2005 končil jako šéf bezpečnosti kvůli četným korupčním skandálům, ve kterých se podezřelé objevovalo jeho jméno. Jeden z nich spočíval ve vydírání 50 procent akcí elitního obytního domu, postaveného v parku v centru Kyjevu.
Je známo, že od roku 2006 se jméno Porošenko vyskytuje ve zprávách americké ambasády jako "náš insider", kdy usiloval o místo premiéra. Odhalil a zveřejnil několik takových zpráv WikiLeaks.
V jednom byl Porošenko důsledný - v oddalování Ukrajiny od Ruska. Byl vášnivým odpůrcem Celního svazu, ruského jazyka na Ukrajině, jakékoli federalizace země. Prosazoval sblížení s NATO, EU, dokonce v roce 2013 už hrozil tím, kdo zpochybňuje cestu evropské integrace: "Pokud neuděláme pohyb směrem k Evropě, Unie bude připravená potrestat každého, kdo stojí v cestě".
A to se plní. EU trestá, jak Porošenko píská.
