Co přinesla válka na Ukrajině?

Před půlrokem byla zahájena na Ukrajině takzvaná protiteroristická operace. Vyhlásil jí tehdejší speaker Vrchní rady Alexandr Turčinov, když podepsal usnesení s tajnou přílohou a neurčitými cíly.

Nebyla vyhlášena žádná válka, i když do akce byla zapojena regulérní armáda. Nebyl stanoven žádný mimořádný stav, prostě se na jihovýchod Ukrajiny dorazilo vojsko a začalo válčit. Nezastavil boje ani Petro Porošenko, zvolený v červnu prezidentem Ukrajiny.

Teď kvůli minským jednáním začíná konflikt pomalu nabývat nové rysy "zmražené války", bylo vyhlášeno příměří a možná začne skutečný odsun těžkých zbraní od linie fronty.

A je čas se podívat na dílčí důsledky nejkrvavější evropské aféry tohoto staletí.

1. Hlavním bodem, příčinou příčin konfliktu byla a je eurointegrace Ukrajiny. Tento proces, kvůli němuž se bouřil Majdan, neposunul se ani o krok dopředu. I přes to, že Porošenko podepsal politickou část Asociační dohody s EU, vstup v platnost její ekonomické části byl odložen do roku 2016. Paradoxem je, že pravě kvůli tomu byl v únoru ze svého úřadu vyhnán prezident Janukovič, když onou Dohodu nepodepsal. Mimochodem, nedostali Ukrajinci dokonce ani bezvízový vstup na území EU, unie klade Kyjevu nové a nové podmínky.

2. Parlamentní volby, které určí skutečný směr postmajdanové Ukrajiny, se budou konat v listopadu, přesně tak, jak navrhoval Janukovič.

V politickém smyslu výsledek protiteroristické operace je nulový.

 A teď zjistíme cenu, kterou za tento fascinující výkon zaplatila Ukrajina, Rusko, Evropa a my.

Takzvaná protiteroristická operace způsobila humanitární katastrofu, srovnatelnou s vyhlazením, například, celého Slovenska. Zahynuli tisíce civilistů, stovky tisíc běženců utekli ze svých domovů, jejich návrat teď představuje velký problém.  Bez žádného oficiálního mezinárodního mandátu byly použity státem proti vlastnímu obyvatelstvu zbraně hromadného ničeni. V důsledku obstřelů byla zničena infrastruktura Donbasu. Nejvyšším cynismem byly zásahy do škol, školek, nemocnic, elektráren, trafostanic a vodovodů.

Poprvé v Evropě do válečného konfliktu byly zapojeny soukromé vojenské jednotky, jejíž velitelé se momentálně usilují o imunitou chráněná místa v parlamentu. Tisíce nekontrolovatelných Kyjevem ozbrojených mužů začínají řádit i mimo jihovýchod země, a Bůhví, kde se ocitnou zítra.

Za velmi podezřelých okolností tragicky skončil let malajsijského boeingu 777, jehož pád není doposud vyšetřován, lepě řečeno je dokonalé sabotován.

Ekonomika Ukrajiny se ocitla v troskách. Nemluvě o válečných výdajích a plynu, vláda a Vrchní Rada podnikly řadu skutečně sebevražedných kroků, odříznuv ukrajinský průmysl od Ruska. Nepřipravené na tvrdou konkurenci se Západem, krachují podniky, propouští se lidí. Agentura S&P udává stav ukrajinské ekonomiky jako CC, což je stav před defaultem.

Donbaská krize výrazně ochladila vztahy Západu s Ruskem. Evropská unie uvalila na Moskvu několik balíčků sankcí, jednou dostala odpověď v podobě protiopatření. Jednak ty sankce zasáhly ruskou ekonomiku, ale na druhou stranu Evropa nenávratně ztratila hodně exportních možností, čím dobrovolně oslabila svou ekonomiku.

Ukrajinskou krizi doprovází informační válka šíleného rozsahu. Můžeme klidně zapomenout na existenci vyvážených a objektivních mediálních prostředků - tolik naprostých lží a dezinformací proudilo mainstreamem v poslední době. Svět se fakticky vrátil ke stavu "studené války".

Obyvatelstvo Evropy, bombardované mediálními náboje z obou stran, čím dál, tím více se rozděluje na dva tábory, pro- a protiputinovské.

Ukrajina ztratila Novorusko jako región, se kterým je možná dohoda o zachování jednotnosti státu. Když na jaře ujednání o míru bylo na dosah ruky, na podzim je situace úplně jiná. Po vyhnání z domovů, po zničení celých obcí stal se Kyjev pro Doněck a Luhansk nepřítelem. Děla a raketomety byly největším argumentem pro samostatnou cestu.

Dvě strany se ale mohly by těšit z kladných důsledků ukrajinské krize. Jednou z nich je Rusko. Moskva konečně pocítila nutnost systémové přestavby řízení státu a kardinální modernizace ekonomiky. Je však otázkou, zda tímto výzvám bude schopno čelit.

Ale jednoznačným vítězem, který má z protiteroristické operace tučné dividendy, je nepochybně Amerika. Spojené státy na sankce-protisankce vykašlaly, poněvadž jejich mezistátní obchodní obrat s Ruskem je dvacetkrát menší, než má EU. Za poslední půlroku byl dosažen strategický cíl: mezi Moskvou a Bruselem vnikla jakási neoberlinská zeď, a není Gorbačev, aby jí zboural.

Udělán další, a velmi velký krok k uzavření dohody o Transatlantickém partnerství pro obchod a investice (TTIP) mezi EU a USA. Podle skutečně nezávislých expertů hrozí tato dohoda evropským státům ztracením zbytků nezávislosti a ekonomickým otroctvím.

Slované, jako poslední hlupáci, válčí mezi sebou - mediálně, obchodně, se zbraněmi v ruce. Ovšem, proč "jako"? Možná, hlupáci jsou?