Zlatá, pokřivená mládež

Naše, tedy Vaše Česká televize nám opět nabídla reality podívanou na naši část Zlaté mládeže. Jen jaksi nevím zda-li jde osobní exhibici jednotlivých aktérů, nebo je to sonda vymaštěnosti jejich hlav.

Nejspíš půjde o mix výše zmíněných ingrediencí, která nepochybně ukazuje  na značnou osobní vyprázdněnou, za účastenství České Televize, která tuto programovou kategorii nazvala reality show.

Očekával jsem, že předchozí  protektorátní show  poučila ČT na tolik dostatečně, že podobná divoká témata  budou citlivěji  ztvárněna.  Současná  reality show Zlatá mládež, však ukazuje zcela něco jiného. Omezenost. Jak ČT, která tento formát převzala a přetvořila k obrazu svému, tak  i skupinku Zlaté mládeže. Očekával jsem, že po shlédnutí první části, bude nosným prvkem celé reality show, pořekadlo: “Bez práce, nejsou koláče“. Tedy, že daná skupinka  dostane nějaký „holobyt“ v němž se bude muset za své „zařídit“ a „uživit“ a „žit“,  po nějakou dobu  jinak, než jak byli zvyklí. Klábosením a  posedávám v kanceláří, kontrolou stavu make upu  a dokonalé sexuální dráždivosti, či sebestřednosti, o duševním obsahu už ani nemluvím

Díl, který se  odehrával  na farmě a na jatkách, o popelčiných střevíčcích v hnoji, jednoznačně potvrdil, že tahle mládež,  by neprošla  ani zkušební lhůtou ve  smyslu zákoníku práce. Aby ji náležela vůbec nějaká odměna za odvedenou práci, mám těžké pochybnosti. Na  místě dramaturgyně této trapnosti,  bych je nechal  bez odměny a nároku na stravu. Ostatně dnes je běžné, že slušnému pracujícímu dělníkovi není občas vyplacena mzda. To je taky reality show.

Nebyla by to ČT, aby uchopila smysl integrace Romů po svém a převedla nám integraci po svém: gádžů do prostředí, v němž žijí Romové.Nejspíš bylo  ve vodě v celém Chanové několik dní před nátáčením, rozpuštěno ve vodě silné sedativum. V opačném případě by celá show skončila již zde, oprávněně,  násilným skonem Zlaté mládeže. Návštěvu Chanova  jsem chápal rekvalifikační kurz  a úvodní školení, jak se uživit po ztrátě kdo ví, jak získaných pracovních postů.

Chápu, že armádní výcvik není pro každého, a tak se nelze divit, že tento díl by byl pravým obrazem češství – zachránit s kůži na úkor kamaráda. 

Výlet výkvětu Zlaté mládeže do Banátu z výnosů za reklamu nebo z poplatků za sledování  ČT, bylo za maximální hranicí vkusu všeho, co mohla ČT ukázat. Potvrdila to ignorace místních z Gerniky, na dýchánku, který uspořádala  Zlatá mládež na pokyn ČT. Nelze, než jednoduše zírat. Dirigování Zlatých opic pomocí provázků bylo více než průhledné  a účelové. Domnívám se, že  rodiny z Gerniky, které podlehly  vábení  ČT  k účastni na této opičárně, jsou  zklamány  tím, jak velkou lidskou prázdnotu  tu Zlaté mládeže šlo, a tím jak to bylo mimo jejich  zavedené konvence. Místo poznání a pochopení tradic české menšiny došlo na hanobení,  ostouzení  o  kulturní ignorantství ze strany Zlaté mládeže.  Banát  možná  už asi nebude po této show, otevřeným,  co by lákalo české turisty poznávat a objevovat našince v cizině, z jednoho prostého důvodu.

Banát a české vesnice v něm se po této ostudě kterou jsme jim způsobili , uzavřou do sebe. Co na to soudruzi  Dienstbíer a Šabatová?  Pozvou si Zlatou  mládež na kobereček, v rámci ochrany menšin – pro změnu českých menšin v cizině?

Z upoutávky na další díl, tentokráte z prostředí  se starými lidmi mám  obavu. Velkou obavu. Že se  prostředí  šatny sociálního zařízení , prostřednictvím některé ze Zlaté mládeže dozvím, jak by bylo lepší pustit vozík se starým nemocným člověkem ze schodů, nebo jak nejlépe  uklouznout na mýdle ve sprše.

Ale i tak, pokud se tak nestane,  je to  jen hra na něco. Co žádá dramaturgie,  předstírá se, a mělo by ukázat lepší světlo zlaté mládeže?  Empatie, pochopení, sociální cítění, chuť poznávání a osobně volní vlastnosti  tu chybí od počátku celého projektu.  

Pokud by díl, který teprve uvidíme, mne měl přesvědčit o opaku, tak ani náhodou!  I kdyby měla nade mnou stát panenka Marie Posrpenská, jako že ateista jsem. Pokud výchova mládeže postrádá aspekty, které očekáváme v jejich dospělosti (empatie, pochopení, sociální cítění, chuť poznávání a osobně volní vlastnosti a další) , nelze se divit, že  projekt Zlatá mládež je bezobsažný, nad kterým můžeme lomit rukama, ale to je tak vše co můžeme dělat. To, jací jsme vychází především  z rodiny, z toho co převezmeme, než  založíme vlastní  rod.