se opět ukázala, když se na internet dostalo video reprekouče Růžičky ve spojitosti s financemi které můžeme nazvat sponzorským darem, úplatkem, nebo motivační pobídkou pro trenéra.
Na celém případu už v samotném počátku je zarážející jedna skutečnost, kterou se proflákl samotný hokejový svaz a to tím, že se postavil za trenéra reprezentace Růžičku. Je zcela jasné oč tu běží. Aspoň doma, v místě konání šampionátu, mít mužstvo v cajku, jak po stránce fyzické, zdravotní, tak i kádrové. Bohužel aspekt morálního profilu, nám jaksi zase uniká mezi prsty v souvislosti s výše uvedenou aférou.
Šance na zisk medaile v podobě stmeleného mužstva a trenérského kádru, převrací totálně morální hledisko naruby. Důvod je prostý.
Náš hokejový kádr po tomto mistrovství musí zcela jistě projit omlazovací kůrou, a ti, kteří ještě budou válčit na tomto mistrovství chtějí s nějakou me-daj-li odejít do sportovního důchodu, aby pak mohli šťastně vzpomínat na zlaté hokejové časy. Morálka a dravost, nechť to stojí , co to stojí, jsou jaksi v přímém protikladu.
Nebo je to zákulisní hra některého z tajných hokejových agentů USA, Švédska, Finska, Ruska , podlomit nabuzenou morálku mužstva? Pokud zase nebudeme rozehrávat konspirační teorie?
Jednoduše řečeno přepřahat koně nebudeme, když máme rozjeto. Basta. Je jedno co se bude šuškat na mezinárodním poli, nebo mezi sportovními komentátory zde doma, nebo ze zahraničí. Jako morální gesto bych viděl, ústup Růžičky, nechť se pravda ukáže, jakákoliv.
Je-li vše, tak křišťálově čisté, jak nám předkládá Růžička, je s podivem, že na tyto peníze není darovací, sponzoská smlouva, přijmový doklad, kterou by se přikryl požadavek dárce (sponzora), nemluvě o tom, že ty peníze prošly účetnictvím. Někde ty peníze musely skončit buď na účtu, nebo doma pod matrací, polštářem. Zajímavé bude zjištění, komu patří zmíněný účet, z něhož se peníze vracely rozjitřenému papínkovi? Z klub to popírá, Růžička to popírá. Ano, video, ukazuje, že berou všichni, a nemusí to být zrovna krabice od vína. Smutné bude, prokáže-li se selhání repretrenéra. Lepší seberaždu své hvězdné kariéry si lze představit u někoho s nízkým IQ, ne však u repretrenéra. Inu prachy vládnou, co na tom, že někdy smrdí?
To, že některé druhy sportů jsou ve své podstatě prohnilé se ví, jen není odvaha, věci pojmenovat, ukázat na ně. Mnohde by to znamenalo pro poukazivší rodiče konec dítěte, hráče v daném klubu, nebo jen vysedávání na lavičce, či střídačce. Na tom všem se věrně i podepisují samotní rodiče, kteří nezřídka kdy dokáží zhodnotit sportovní nadání své ratolesti, hnání vpřed vlastní vidinou, že z kluka bude někdy extraligový hráč, v tom lepším případě NHL a jsou ochotni tomu obětovat cokoliv. Ano, oběti mají ve sportu smysl, ale ne však ty nesmyslné na jejichž konci jsou dluhy, zklamání, zhrzená ješitnost rodičů, z jednoho prostého důvodu. Ten kluk se prostě na daný druh sportu nehodí.
Uvedu příklad ze svého místa působení.
Např. u samotných organizátorů tzv. škol bruslení, přípravek (neplést s hokej. třídou) apod. které povětšinu spadají pod vlastníky klubů, nebo stadiónů.
Škola bruslení, hokejová přípravka, doba trvání cca od září do března, cena 4.900,-Kč, V pořádku. Nic proti. Co však nechápu z pozice nezúčastněného, ordinovat rodičům na tyto kurzy povinně zakoupit hokejovou výstroj, když mnozí z účastníků stojí poprvé, nebo po druhé na ledě. Nemluvě o tom, že takto obrnění, nejsou schopni zpočátku ovládat své tělo, aby se naučili udržet na ledě, odrazit, bruslit, překládat vpřed vzad atd.. Až zvládnou děti koordinovat své pohyby na ledě a bude patrno, kdo jakou má techniku bruslení, pak má smysl uvažovat o nějakém zařazení do dalších ročníků hokejových škol a vychovávat další sportovní naděje. Takže už jen zde je prvotní investice cca 20 tisíc korun do hokejové výstroje, bez toho, že máte zaručeno, že se bude pokračovat dál v hokejové třídě, nemluvím o dalších vedlejších nákaldech, které jsou s tímto sportem spojeny.
Tady by měly svou roli sehrát základní, střední sportovní školy, které by měly připravovat budoucí sportovce na jejich sportovní dráhu. Ty školy, kde se tak děje, je poskrovnu, obvykle je jejich zaměření jen v názvu a praxe je jiná a podle toho i sport vypadá.
