Kudy kudy cestička….

V současnosti  se hodně diskutuje téma o možném vyslání  policie a armády na státní hranici v obavě, že se migrační vlna po blokaci hranic Maďarska, Rakouska a  Německa, přelije do České republiky.

Neustálý příliv migrantů v desetitisícových množstvích  za poslední víkedy  jen v Rakousku, dává tušit, že přijde den, kdy  už nebudou schopni a ochotni, dalším příchozím poskytnout  azyl.

Pokusím se svým pohledem nastínit možnosti a postupy, ve vyhodnocování situace a dopad migrace na českou stranu

Naše hranice s Rakouskem je v délce 466, 3km.  V době minulé byla státní hranice obehnaná  signální stěnou, proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli. Po listopadu jsme v euforii z nově nabyté „svobody“ tyto artefakty minulosti  zbourali.

Po čase, kdy se v Rakousku a Německu zvýšila kriminální činnost zejména v kradení aut a jejich převozu přes zelenou hranici , oba naši sousedé, občas zalitovali, že likvidace plotu byla unáhlená.

V současné době, až na některá místa těžko dostupná v terénu, tato stěna  v podstatě neexistuje. 

Nové tzv. zadrátování,  lze stanovit na  základě přehodnocení  informací o rakouské dopravní infrastruktuře,  jakož i na naší straně. Mám tím na mysli cyklostezky, a  hraniční přechody  v tzv. malém pohraničním styku (pěšiny, stezky, komunikace pro vozidla do 3,5t, které jsou určeny pro styk místních obyvatel obou států.  Toto vyhodnocení pomůže určit  možné varianty migračních proudů. Nelze se spoléhat, že půjdou jen jedním místem. Nepůjde-li to tudy, půjde to jinudy. Konečně  éra Smartphonů a obsažené aplikace v nich umožní  migrantům snadnou orientaci v terénu  pomocí Google Maps a najít tak optimální místo k přechodu hranice.

1. Hranici lze rozdělit na tři sektory  od  soutoku Moravy a Dyje  po Znojmo, Znojmo -  Nová Bystřice, Nová Bystřice  - Lipno.
2. Stanovit oblasti státní hranice, která jsou lehce přístupná  mimo oficiální hraniční přechody z  rakouské strany, (rovinatý terén, komunikace, zemědělské stezky, cyklostezky směřující k ČR hranici ), v závislosti na ročním období.
3. Stanovit hlavní a vedleší proudy migrační vlny z rakouského vnitrozemí do Česka, stanovit místa záchytných táborů.

2. Nepředpokládám, že dojde k překročení státní hranice v úseku soutoku rek Dyje a Moravy, jelikož jde o místa, kde je zapotřebí překonat vodní tok Dyje a kde jsou v lužních lesy mokřady. Tento úsek sahá prakticky až železničnímu přechodu Břeclav – Hohenau

Usek od železničního přechodu Břeclav – Hohenau směrem ke Znojmu je zcela dostupný. Komunice k hraničnímu přechodu Reinthal, u Valtic hraniční přechod Reistna – Schratenberg. Okolní zvlněný terén zvláště vinohrady umožní malým skupinkám nepozorovaný přechod hranice. Tento úsek sahá od hraničního přechodu Reistna – Schratenberg, po přechod Drasenhofen – Mikulov, kde přechází do otevřeného terénu, kombinovaného s vinohrady.

2. Mikulov bude prvním hraničním přechodem, přes který se převalízamýšlená vlna migrantů. Tuto skutečnost podporuje jednak blízkost Vídně, úsek rakouské dálnice (silnice E461), která je vedena ve směru na Mikulov. Nyní končí u obce Schrick cca 35 km předstátní hranici s Českou republikou. Z Vídně je hranice ČR odtud nejrychleji dostupná. Lze tedy předpokládát, že Mikulovsko bude jednou z ohrožených oblastí migrační vlnou, v rozmezí 1- 2 hodin od jeji vypuknutí. Za vhodné doporučuji, aby české orgány fyzicky monitorovaly dění v místech hromadění  migrantů, Např. Vídeňské nádraží  odkud směřují vlaky do ČR (Břelav) do Mistelbachu, Poysdorfu, Hollabrunu, Retz, a další. ), nebo další místa vhodná pro hromadný nástup migrantů do autobusů směřujících ke státní hranici.

3. Z tohoto pohledu se mi jeví záměr likvidace tábora v Poštorné, z taktického hlediska, jako neprofesionální.

2.Hranici lze v celém úseku od Mikulova po Znojmo překonávat bez velkých obtíží, neboť se jedná o terén, který je na rakouské straně zvlněný a na české přechází do rovin. Ohroženými oblastmi jsou úseky, kde jsou vytvořeny přechody formou cyklostezek Otthenthal – Mikulov. Tento úsek tipuji jako další, kudy půjde proud migrantů , bude-li zablokován přechod Mikulov - Drasenhofen. Tato stezka s přechodem umožňuje jednoduchý a rychlý zpúsob, jak dosáhnout území ČR. U Mikulova kolem rybníku Šibeník v krátkém úseku přechodu brání mokřady. V dalších částech hranice nebrání krom silně zvlněného terénu na rakouské straně, k přechodu nic.

2. Za Mikulovem ve směru obcí Březí, Dobré Pole, Nový Přerov lze hranici překonat bez obtíží s tím, že dopravit se do těchto prostorů je z hlediska rychlosti a času po rakouských komunikacích obtížnější s ohledem na vzdalující se dálnici od Vídně k české hranici.

3.Pro umístění azylantů lze využít objeků bývalých PS jednotek, pokud jsou ve vlastnictví státu, popřípadě obcí, jedná se o objekty PS Boří les, Hrušovany n. Jevišovkou, Jaroslavice apod.Mnohé jsou v solidním stavu a pro dočasný záchyt vhodná po drobných úpravách oplocení.

2 Druhým migračním bodem je hraniční přechod Hevlín – Laa an der Thaya.Z Rakouské strany přístup k hranici umožńuje železniční spojení a tím i přísun migrantů z rakouského vnitrozemíke státní hranici s ČR.Hranici je možno překročit bez obtíží i po silnici do obce Jaroslavice.

Dalším možným bodem kudy projde silnější vlna migrantů, než u Laa an der Thaya, je hraniční přechod Hatě. Nasvědčuje tomu dobrá rakouská silniční a dálniční infrastruktura. Dálnice Vídeň - Stokerau - Hollabrun, a též velmi dobré železniční spojení s Vídní.V úseku Znojma připadá v úvahu malý tlak migrační vlny ve směru Retz – Unterretzbach - Šatov – Znojmo.V dalšímu postupu migrační vlny brání přírodní překážka v podobně NP Podyjí, který je hodně členitý a pro neznalé, pěšky nevhodný, neumožňující rychlý postup migrantům.

Touto krátkou ukázkou jsem si dovolil přiblížit, jak by mělo vypadat hodnocení terénu , a vliv na migrační vlnu, která se bude snažit dostat do ČR. Holedbat se, že se tak nestane je z různých příčin neprofesionální a  zcestné. Nasvědčuje tomu postupné uzavírání hranic sousedních států. Tou poslední příčinou bude azylový stop stav jak v Rakousku, tak i v Německu s ohledem namožnosti jejich sociálních politik. Uzavřenost hranic Rakouska a Německa je první předzvěstí vzniku migrační vlny, fyzické sledování situace našimi orgány v místech shromažďování migrantů v Rakousku a  vzrůstající činnost Rakouských orgánů je signálem pro ČR, uvést do pohotovosti ochranu hranic.

Zkušenosti z maďarské hranice potvrzují odhodlanost a připravenosti Maďarů čelit invazi migrantů. Bohužel tradiční vyčkávací taktika se české straně nevyplatí, protože krom fyzické přítomnosti příslušníků amády, policie a střelby slzného plynu, migranty nic nezastaví v jejich postupu za svým snem.