Kanada není Česko, škoda,

bohužel, použiji to velmi, velmi zjednodušeně, kdyby tak, jak fungoval kanadský tým, fungovala celá Česká republika byli bychom jinde, a to jak na poli sportovním, tak ekonomickém. Jaromír Jágr, na svém facebookovém profilu napsal: "Práce u nároďáku by měla být rozložená rovnoměrně mezi víc trenérů a každý z nich by měl být zodpovědný za něco. Je to Jaromíre hezká myšlenka, která se dá uplatnit možná kdekoliv jinde, ale ne v České republice.

Při sebemenším nezdaru kolektivu hledáme viníka v Pepovi, Frantovi, Jirkovi a málokdo je ochoten přijmout osobní odpovědnost za vlastní pochybení, nebo nezdar. Takže tudy Jaromíre, byť je to myšlenka hezká a funguje jinde, tudy cesta nevede. Je to dáno českým naturelem a s tím se nedá bohužel nic dělat.
Voláme-li po odpovědnosti trenéra , popř. trenérů dle Jaromírovi vize, volejme i po odpovědnosti hráčů. Ač, je hokej kolektivním sportem  založený na vzájemné spolupráci hráčů, mnohdy to vypadá, že je to individualistická záležitost hráče, která je hnána jeho vlastním egem. Důvod je jednoduchý, zaujmout hráčské agenty, dostat se do jejich povědomí. Vhodnou příležitostí k tomu obvykle je MS, a olympijské hry. Řeknu to zase velmi zjednodušeně, můžete podělat světový šampionát a hry, jako kolektiv, ale tady, tady je to o měření individuálních kvalit hráče - góly a asistence, atd., s cílem zaujmout agenta. Pak už je svým způsobem "jednoduchá" cesta k hvězdnému týmu za mořem, nebo v Evropě, kde si ho pak tzv. "doladí" k obrazu svému.
Nedávné extempore v  Klášterci n. Ohří, které obletělo svět, je důkazem, jak je to celé špatně.
Viz. můj  předchozí blog. „Hokej včera, dnes a zítra“. Jak celkově je špatná hráčská výchova, výchova hráčů k odpovědnosti k sobě samému a vůči kolektivu.  Budu krutý a tvrdý, možná na mě někdo podá žalobu, ale, aby vlastní syn takovým klipem podryl autoritu trenéra a otce, je nemyslitelné,  asi bych synka zmrzačil, nebo přizabil. Pro takové jednání synka není omluvy a slov.
Ano létala tam vulgární slova, nadávky, urážky, apod., jak zaznělo v nahrávce,  zcela opodstatněně a na místě,  v emociálním vystoupení trenéra. Do práce, nebo za jinými aktivitami taky  nechodíme po ohnivé noci, kdy jsme totálně, z hulení a opilí. Nebo si budeme asi zvyknout, že v práci zakopneme o takového unaveného kolegu?  Pokud si tito kluci myslí, že jsou hokejoví bozi, všechno ví a všechno znají, promiňte mi, ale ti kluci jsou hokejový hnůj a odpad. Tito účinkující hokejové naděje by nikdy neměly stanout na jakékoliv střídačce. Bohužel doba umožnila, celkové uvolnění mravů a nulovou odpovědnost. Podobná situace byla ve fotbalovém nároďáku s lehkými ženami a alkoholem, po projetém zápase.  
Vrátím se zpět do dob dávných, kdy bylo několik hráčů, kterým bylo umožněno hrát " tenkrát na západě". Prodávali jsme hráčské schopnosti, které získali doma, aby je uplatnili a zúročili venku, samozřejmě, že si stát z toho bral nemalou provizi, bude to znít pitomě, ale u nás (v ČSSR, ČSFR) jsi měl předpoklady, naučil ses hokej, dali jsme ti možnost, tak nám z toho něco vrať. Ale "prodávali" se jen ti, co byli na hráčské špici, žádné šméčko. Tehdy hrát v nároďáku, na MS, nebo na OH, byl vrchol tužeb hráče. Tam to "srdíčko" vzdor tomu, že tu byla železná opona, opravdu bilo, ale zároveň to byly i sportovní vzory i mimo led. Takže by se určitě nemohlo stát, že by hokejista, potažmo reprezentant z políčkoval důchodce na přechodu, apod. excesy. A nebo může republiku prezentovat někdo, kdo nemá morálně volní vlastnosti na takové úrovni a uchýlí se takovému činu? Říkám – distanc, ne!, ať je jakkoliv  dobrý hráč, ale tyto věci nejsou hodny hráče, coby celebrity. Chybí určitá pokora, míra skromnosti a úcty k okolí. Tím neříkám, že u všech a Jaromír je toho důkazem. Každý sportovec má vzor, chce se mu přiblížit, překonat, ale i negativa se rychle přebírají jako součást vzoru a jako běžná věc .
Po otevření hranic, jsme si sami vypustili hokejový rybníček a už to nebylo 5-10 hráčů, o kterých bylo slyšet v souvislosti s jejich úspěchy. Po fotbale, tenisu, je to sport, který generuje nejvíce peněz, jak doma, tak i venku, co si budeme povídat.
A tady se určitě stala největší chyba. Že ČSLH nevzal aktivitu do svých rukou a přenechal ji agentům, kteří zastupují hráče o jejich angažmá venku. Z provizí utržených za hráče bylo možno do určité míry dále dobře financovat a vychovávat hokejovou základnu. Dnes je pro extraligové kluby jednodušší hráče koupit, než vychovat vlastní od píky. Zatím stále přebíráme a drancujeme "zásoby", je to asi jako když Česko hledá Superstar, nebo talent, které je též bohapustým drancováním talentů, kdy i ten neschopný, bude tou Star.
Zapomněli jsme jaksi, vytvářet "aktivní zálohy" do budoucna, které budou natolik kvalitní, že budou moci převzít pomyslný štafetový kolík. Tady se buduje hráčská dovednost, ale i odpovědnost  k sobě samotnému,   ke klubu, jehož barvy reprezentuji. Pokud se tak neděje, tak jsou jednotlivá měřítka pokřivena natolik, nakolik jsou pokřiveni sami manažeři popř. vlastníci klubu, tím hůř, jsou-li podílníky a donátory i města, která tak vyhazují milióny fuč.
Domnívám se, že pokud se nevrátíme k osvědčenému způsobu výchovy nové generace sportovců v tzv. střediscích vrcholového sportu, se špičkovými trenéry, vybavenými  a schopnými  předávat nové poznatky techniky hokeje - bruslení, rychlost, blesková orientace, sledovat spoluhráče a pochopit jeho aktuální hranou myšlenku  na ledě, kombinace, schopnost rychle zakládat útoky, a změnu do obrané formace atd. ale zároveň s tím ruku v ruce jde i důsledná fyzická příprava na suchu, a už vůbec by neměla být pomíjena psychická odolnost a utužování morálně volních vlastnosti hráče, jak v zápase, tak i mimo něj.
Skončily OH v Soči 2014, skvělé výsledky, skvělé medaile, neskonalé uznání těm, kdo se o ně zasloužili, sportovcům a jejich týmům. Jen nechápu tu jedovatost médii, komentátorů, reportérů, vůči organizátorům OH v podobě reportáží s duál WC,  nebo jinými nedostatky,  Možná si to tento typ lidí uvědomí, až si sami vezmou lopatu do ruky. Ta zloba a jedy byly jenom proto, že to byla olympiáda v Rusku? Jsem zvědav co budete vyčítat Koreji, displeje, barevnost a ještě k tomu, že jsou to zmetky, protože jsou prohnuté?  
ČOV upořádal mega akci na Letné, která stála nějakých  neskutečných 80 mil. Kč. Ano, podpora sportu jde udělat i jinak. Současně jsem se dočetl, jak jsou olympijské symboly nejstřeženější značkou, a kolik, že se vybralo za zneužití loga nebo názvu. Kolik se vybralo za použití jsme se nedozvěděli je to nejstřeženější informace, ale buďte si jisti byl to asi pořádný ranec. Monstr akce, kde se pomocí velkoplošných displejů plácáme po zádech 16 a více  let starými úspěchy po zádech, mě přišly hodně trapné. Bohužel není se čím chlubit, tak si pouštíme záběry, jako filmy pro pamětníky,  a lžeme si přitom do vlastní kapsy. Proboha vyberte kluby, střediska z nichž se rekrutují sportovní naděje, jsou tam výsledky, ale potýkají se s problémy, s financemi, tam ty peníze dejte a sledujte, pomáhejte sportovním nadějím, než nějakými sliby a proklamacemi. Pokud ČOV má vyčleněny náklady pro Wernera odhadem 2 - 4 mil Kč a výsledek je dlouhodobě, nechť Werner promine,  nula, tak je něco špatně. Krasobruslařský svaz má náhradníky na významné závody GP, Evropu,  MS, tak je jednou postavte, když se kvalifikovali, "otloukejte je" ?  ČR má cca 78 krasobruslařských klubů  podpořte ty, kde jsou výkony a  kvalifikace pro mezinárodní účast. LOH  a ZOH jsou za jednou za čtyři roky, a jednou by se mohlo stát, když to přeženu, že v průvodu bude pouze vlajkonoš, zasloužilý zestárlý sportovec ověšený hokejkou, malorážkou, krasobruslemi, snow prknem a nevím čím ještě, na připomínku toho, že jsme tyto sporty uměli. Hodiny tikají a už teď je vteřina a pět minut po dvanácté.