Asi tak by se dala charakterizovat, vyjádření premiéra a šéfa obrany, k nové situaci kolem Vrbětického skladu munice.
Je spodivem, že osoba na premiérském postu zřejmě vaří „z vltavské vody“, zatím co obrana a vnitro povídá o novém výbuchu vedlejšího skladu. Nebylo by pánové, před námi, jako veřejností, mít jedny a to ty správné „noty“, než když jeden řekne „To nic to jen větříček po sesuvu kráteru.“ Ve skutečnosti jsou lidé evakuování , z důvodu ohrožení třesku dalšího skladu.
Neukazuje to o zájmu skutečně a pravdivě informovat širokou veřejnost. Průser se může stát, ale nemá smysl nějak utajovat, jeho dopady na životy, a majetk lidí v blízkých obcích. Obdobně se určitě netají pokud by vznikla havárie na JEDU (Dukovany, JETE (Temelín). Mlha sem , mlha tam dává vzniku „zaručeným informacím“.
Není se co divit, když vlastně ani státní orgány neví , kolik munice a jaké druhy jsou skladovány a jaké jsou možné dopady.
O možných dopadech už asi mají jasno, proto rozvoz munice do jiných skladů. Na svém blogu , který jsem věnoval této problematice, jsem zmínil možné dopady výbuchu na blízké obce, pokud by došlo ke katastrofickému scénáři.
Vrbětický Armagedon se zatím nekonal. Chápu, že obrana potřebuje tlumit emoce, ale popřít, že na některé pozemky ve Vrběticích dopadly kusy šrapnelů prvního výbuchu je jen bagatelizace situace a snaha z místních lidí, jímž na pozemky dopadly šrapnely udělat pitomce.
Vzdálenost skladů od obce se pohybuje v rozmezí 2 - 4 km měřeno vzdušnou čarou Právě ony dopadnuvší šrapnely přinutily státní orgány zaujmout rázný postoj, ale že ohrožení obyvatel zde akutně bylo, prvotně nikdo veřejně nepřiznal. Na tuto informaci se uvalilo informační embargo. Někteří diskutéři si pod výše uvedeným blogem věnovanému této věci , mysleli, že mám záchvat fantas magorie, když jsem zmínil, že výbuch by vymazal Vlachovice, Vrbětice a do 20 km by ničivá tlaková vlna nadělala pěknou paseku. Ve svém předpokladu jsem vycházel z polohy skladu, který je na úbočí kopce Volava 451m n.m. na vrstevnicích 400 – 350m n.m. (nadmořská výška). Tedy sklon ve směru na Vlachovice a Vrbětice, ty jsou zhruba na úrovni 350m n.m.
Nejvyšším je vrch Stráně 664 m n.m., do kterého by narazila tlaková vlna . Dále by tlaková vlna postupovala terénním žlebem, který tvoří vrchy Stráně 664 m n.m a Vincúch se 461m n.m. směrem na obce Křekov, Lipina a k Valašským Kloboukům. Obce Lipina, Slavičín a Haluzice by zasáhla tlaková vlna, kterou absorbuje lesnatý terén, který se zvedá do 572m n.m, ale vyloučit dopad šrapnelů s ohledem na cca 100m převýšení je čirá utopie s ohledem na jejich blízkost. Dále tlakovou vlnu z části utlumí vrch Trojková 404m n.m. s postupem směrem na Divnice a Bohuslavice n. Vláří ve výšce 350m n.m. Tak aby stručně asi vypadalo zhodnocení situace tzv. Vrbětického velkého třesku.
Z podrobného nástinu, jaký jsem zde v hrubých rysech bez podrobných znalostí načrtl, by měl vycházet podrobný komplexní plán pro řízení nenadálé situace pro areál muničního skladu.
V případě, že to začne „prskat“, nemá smysl čekat na zázrak a raději prchnout a nechat to tzv. vyhořet. Bohužel sklad není umístěn v kotlině, ale po vrstevnici kopce směrem k dotčeným obcím, což zvyšuje riziko jejich zásahu.
Za možnou příčinou nového výbuchu si myslím, že může stát nedostatečná kontrola stavu budov uvnitř s pomocí termokamery, jakož i technických podmínek pro skladování muničního materiálu (teplota, vlhost, porušení hermetičnosti obalů atd. ) po výbuchu zejména u starší munice. Nemluvě o soustavných následných kontrolách v průběhu "čištění" areálu, což by mohlo vyloučit druhotný výbuch dalšího skladu.
Obrana a vnitro si musí přiznat, že v případě vrbětického muničáku tzv. zachrápala, jak na poli kontrolním, tak i bezpečnostním, neboť munice je čím dál sofistikovanějším artiklem a tomu je potřeba podřídit vše.
