Kdo si tu napsal: "Chystaný zákon o majetkovém přiznání na jedné straně může přinést nějaký drobnější efekt pro státní pokladnu. Na straně druhé však neblaze přispěje k ještě většímu rozdělení už beztak rozdělené společnosti. A to proto, že zákon nemá být uplatňován spravedlivě plošně. Podat majetkové přiznání bude jen výsadou horních deseti tisíc a nikoli nás všech, poctivých daňových poplatníků. Taková diskriminace by sněmovnou projít neměla!" Toliko z pera autorova.
U nás dolních deseti tisíc, je to jednoduché. Platby za nás odvádí zaměstnavatel, provede případné dorovnání, nebo dostaneme vratku daně, popřípadě si to může poplatník udělat sám, nic složitého to tak není. Je tedy dohledatelné, kde a kolik si zaměstnanec za příslušný rok vydělal, jaké měl půjčky atd. a k jakému majetku si mohl přijít a to nemluvím o možnosti velkého bratra čmuchat po účtech. řadový občan jej má obvykle některého bankovního ústavu v ČR, pro jistotu jsem si to ověřil u přítelkyně, která nemá účet v daňovém ráji, nebo ve Švýcarsku, neb česká měna není až tak zajímavá, aby se s ní daly dělat finanční veletoče, a ten zbytek se po zaplacení všeho v tom zůstatkovém množství k dalšímu praní nehodí.
Příklad nám za všechny dává nejmenovaná osoba nedávno činná v patrech justice, která nabyla majetku přespříliš, než jaký by odpovídal měsíční gáži, popřípadě spekulativním prodejů a nákupům nemovitostí, jak sám přiznal.
Každopádně by přiznání před nástupem a po nástupu do funkce mělo dolehnout na všechny ty, kteří přímo, nebo nepřímo spravují veřejné statky. Od starosty Horní – Dolní po státního Vicišpána jakéhokoliv úřadu státní správy.
I kdyby ten efekt byl pro státní pokladnu neznatelný, vždycky bude veřejně dobré vědět, kdo kradl. V jaké míře není rozhodující, neb jak nás ODS učila v čele s panem Čistým – krást se nemá!
