Chapci v pasci.

Když jsem přemýšlel,  jak nazvat tenhle blog, uvědomil jsem si, jak nadčasový je text písničky Mariky Gombitové, „Chlaci v pasci“ a jejíž text, je tak nádherně dvojsmyslný  s událostmi  na Ukrajině. Tím nechci říci, že bych neoplýval nalézáním vlastního pojmenování, pro své blogy.

To, že se Ukrajina nachází v ekonomickém a hospodářském svěrači, netřeba  zdůrazňovat. Vedle toho nastupuje další svěrač,  surovinový (ropa, zemní plyn, donbaské uhlí).  Dle mého soudu  je bankrot Ukrajiny otázkou několika měsíců a to pravé, skutečné peklo teprve přijde.  Co potom na to řekne  EU,  až se bude mydlit mezi sebou občané západu  Ukrajiny, je ve hvězdách.

Viníky už nebudou pouze jen separatisté, ale političtí  břídilové stran v Kyjevě, kteří neumí dost dobře myslet v geopolitických souvislostech, když si svou neústupností  pod svými zadky odřízli průmyslové a surovinové „haluze“  ve východní části Ukrajiny  a tím tak oslabili zbytek státu .

Samořejmě,  EU, když už   ukrajinskou revoluci zbabrala, bude se snažit  z potápějící  se Ukrajiny aspoň čerpat vodu a pumpovat na záchranu Eura. Je potřeba koupit uhlí z Polska, plyn a ropu od okolních sousedů. Platit provoz státu, mzdy, důchody, dávky,  apod.  Ale bude to krapet dražší. Oplátkou  Ukrajině nacpe ty potraviny, kterými  embarguje Rusko, a co už nelze jinde udat. Globální nadprodukce je tak ohromná, že než to poslat do Afriky, tak  se to raději svrhne do moře.

Do jaké míry bude EU schopna  a ochotna zachraňovat Ukrajinu, když si sama zatím neví rady s novým enfant terrible – Řeckem?  Potažmo s dalšími,  po uši zadluženými státy EU? Toť taky otázka.

Zatím se ještě na východě Ukrajiny bude válčit í po skončení  současného příměří, dokud se celý východ Ukrajiny neoddělí  a neosamostatní,  na zbytku Ukrajiny. Nedomnívám se, že se oddělené  území přičlení k Rusi, ale co není,  může v dlouhodobém horizontu být. Tím je politická, hospodářská a ekonomická jistota odštěpených republik.   Zaleží  na jejich vůdcích a jejich občanech, zda dokážou své zisky zúročit, nebo promrhat. Jedno je jisté,  návrat do normálních kolejí bude skřípat, bolet, ale je nutno  „vyděržať“, Šance tu  je a je obrovská. Už nyní  se vůdci separatistů netají tím, že mohou své uhlí vyvážet ven do embargovaného Iránu, Severní  Afriky, nebo na  Blízký východ.

 Jen zbytek Ukrajiny jaksi  ostrouhá, protože šel hlavou proti zdi.