Bankrot strany nejlepší řešení.

Kdo by pomyslel, že taková strana, jakou je ODS, by mohla někdy přijít tzv. na buben?  Tedy zbankrotovat? To musí být v ODS fakt hustý, když nejsou love  téměř na nic, a zůstávají vyťaté dluhy  z minulosti cca 25 Mega.

Nemám čas, se pídit po tom, kolik a komu strana dluží, ale zaráží mne ten fakt, že kdokoliv jiný, ať podnikatel, nebo předlužený občan, dlužící na všechny světové strany,  by už dávno skončil v exekuci, nebo v insolvenci.  Strana se rozhodla, že bude valorizovat výši vybíraných stranických příspěvků.

Myslím, že server Novinky, to nazvaly „ždímáním“. Neboť podle usnesení by všichni představitelé ODS na komunální, krajské a celostátní úrovni měli ročně straně zaplatit 50 procent z jednoho měsíčního hrubého platu za veřejnou funkci. Neboli každý poslanec a senátor by měl do pokladny ODS zaplatit nejméně 28 800 korun, v případě zákonodárců s funkčním příplatkem je suma vyšší. Dva europoslanci ODS – Evžen Tošenovský a Jan Zahradil – by pak na oltář strany měli poslat 109 500 korun. Poloviční suma, tedy 54 864 korun, se očekává od místopředsedy Senátu Přemysla Sobotky. Menší částky se pak týkají krajských a obecních zastupitelů.

Nejsem volič, ani člen, ani sympatizant ODS, ale myslím si, že tohle usnesení dává smysl. Větší smysl by dávalo i to, pokud by toto usnesení někoho napadlo už o několik let dříve.  Potrefené husy z řad ODS budou kejhat, ale přiznejme si, co to je oproti tomu, na co si přijdou na svých vedlejšácích – tam dozorčí rada, tam správní rada, a další jiné předsednické funkce neméně dobře placené, nebo jinak nakradou? Tak proč nešpórovat  do stranické kasy na další volby? Někdo namítne, proč bych měl ze svého platit do volební kasy?

Pokud budeš dobrý platíš si kampaň z tohoto fondu, pokud si se neosvědčil  zaplatíme kampaň jinému, schopnějšímu.  Vyplatila by se zejména u některých členů, kteří od svého vstupu do politiky rovnou z revoluční ulice, či disentu, téměř nic jiného, krom  mlácení stranických  tezí hubou, nic, ale zhola nic nedělali . Taktéž bych zavedl, tvz. stranickou mediální daň, která by se odváděla taxativně popř. paušálně a to tehdy  kolikrát na brifincích stranické grémium, nebo jejich členy  snímaly kamery, nebo nastrčené mikrofony, neboť  i to je  mediální propagace člena strany.

Nebál bych se hrábnout i do stranických stanov, kde bych zakotvil odpovědnost šéfa, i grémia za svá rozhodnutí, zejména  tehdy,  pokud takové rozhodnutí, či jiný skutek v soukromém životě, nepoloží stranu do sraček.  Mám na mysli Topolánkovy a Nečasovy excesy, popřípadě bude-li prokázáno, i  Tluchořovy, Šnajdrovy, Fuksovy a dalších . V období působení těchto politických figur právě ODS nejvíce tratila na svém lesku.  Bylo by to hodnoceno, jako poškození dobrého jména a značky.  

Nedivím se zakladateli  téhle strany – V. Klausovi, že nevyslyšel  vábení k návratu do strany a zůstal mimo stranu. Ona vůbec politická kariéra našich stranických předsedů, má oproti těm jiným stranám, vyspělých demokracii  tam na „západě“, jepičí život. Odpověď je velmi jednoduchá. Buď nemáme vychované   lidi, a máme jen tzv. karierní politiky, nebo strany schopnější záměrně upozaďují, aby  nepředčili ostatní. Mám na mysli osobnosti takového kalibru, jakými jsou, nebo byli, Charles  de Gaulle, Mitterrand,  Vallery Giscard  d´Estaing, Jacques Chirrac , Pomidou,  Helmut Kohl, nebo Bruno Kreisky, Fred Sinowatz, Franz Vranitzky a  další. Politika, tak, jak se s ní denně setkáváme, je obrazem naši - vaši vyspělosti a schopnosti šéfů stran společně něco pro tento stát užitečného udělat, bez rozdílu toho, mám-li placku s šéfem strany co by skinheada, nebo knížete s čírem, či s čerstvým koblihem v pytlíku.