Již pře více jak 100 lety vyslovil Sigmund Freud názor a ten platí prakticky dodnes, že naše mysl je rozdělena na část vědomou, kterou můžeme ovlivnit a na část nevědomou, která je mimo náš vliv. Činnost srdce a mnoha dalších tělesných orgánů řídí mozek bez našeho přičinění a řídí i naše emoce, stavy, pocity a nálady.
Mozek je velmi složitý organismus a z převážné části jeho činnost nedokážeme zatím vysledovat. Údajně využíváme pouze 10% výkonu mozku a tento názor je možné dokladovat schopnostmi některých lidí, kteří si dokáží zapamatovat třeba telefonní seznam nebo přečtou knihu o 200 stranách za půl hodiny a posléze zopakují text z paměti jako by knihu znovu četli. Přesto, že disponují fenomenální pamětí, někdy se stává, že neví jak se zavážou boty. V těchto případech je určitá část mozku fenomenální na úkor jiné části, není to ovšem pravidlo. Při zkoumání mozků geniů a obyčejných lidí, nebyly nalezeny žádné zásadní fyzikální rozdíly a přesto výsledek činnosti je diametrálně rozdílný. Sigmund Freud, který pojmenoval světově proslulou psychoanalýzu, jejíž základní myšlenkou je nalezení nevědomých pudových příčin psychických stavů, které mohou mít vliv i na fyzický stav osoby. Svými objevy o vlastnostech tehdy spíše neznámého a záhadného nevědomí naprosto změnil téměř všechny oblasti lidského života.
Podprahové signály, jak již z názvu vyplývá, působí pod prahem našeho vědomí, tedy vědomá mysl není uzpůsobena s takovými signály pracovat a jsou určeny pro naše podvědomí, podle Freuda, nevědomí. Podprahová sdělení vycházejí ze známých pořekadel: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ nebo „Opakování je matka moudrosti.“ Pokud jsou podprahová sdělení upravena tak, aby je vědomá mysl nezaregistrovala, ale na podvědomé úrovní byla akceptovatelná, nastane situace, kdy tato sdělení působí i na naše emoce, stavy, pocity a nálady, které není možné signály v oblasti slyšitelnosti či viditelnosti, ovlivnit. Většina mozkových frekvencí je mimo oblast slyšitelnosti tedy mezi 0.1-16 Hz a naše uši nezaznamenají takto nízké frekvence i kdyby v prostředí vznikly. Jaký je stav osoby při určité frekvenci je měřitelný encefalografem EEG, který s pomocí elektrod umístěných na povrchu hlavy snímá tyto frekvence. Frekvenční křivky EEG mají charakteristický vzhled a křivka je pochopitelně jiná při aktivní činnosti, než při spánku. Známe-li jaké stavy vyvolává určitá frekvence a víme o metodě jak tuto nízkou frekvenci mozku vnutit, můžeme navodit situaci, kdy bude mozek pracovat podle našich pokynů. Součástí ucelené podprahové audio nahrávky jsou tedy nejen frekvence působící na činnost mozku, ale i podprahová sugestivní sdělení, zaměřená na splnění určitého cíle. Podprahová sugestivní sdělení jsou principiálně shodná s hypnotickými sděleními, není ovšem třeba žádné kvalifikované osoby v oblasti hypnózy, toto řešení má ryze technické parametry. Závažná je ta skutečnost, že na rozdíl od hypnózy, kde fungují vědomé kontrolní mechanismy, chránící před realizací nebezpečných a kriminálních skutků, u podprahové sugesce jsou všechny kontrolní mechanismy vyřazeny z činnosti a naše postupy se budou řídit sugestivními sděleními bez možnosti tyto postupy ovlivnit. . Měnit nedobrovolně stavy mozku je zakázáno ve většině států světa, bohužel je třeba říci, že stejně se technologie pro změnu chování lidí využívají a kvůli jejich nesnadnému odhalení není daleko tvrzení, že i běžná reklama nějaké nevědomé informace obsahuje.
Avšak vědomé ovlivnění mozku jedné konkrétní osoby zakázáno není, je tedy možné uvažovat o situaci jak mozek stimulovat a změnit nejen svoje chování a postupy, ale i fyzický stav.
Kolísek /senior/.
www.interierkm.cz/r.html
