Můj příběh.

Bylo mně 51 roků, pro upřesnění dnes je mi 62 a moje lékařská diagnóza zněla nekompromisně, pokročilá degenerace kyčelních kloubů, operace nezbytná.

Pořadí na tuto operaci bylo asi 2 roky. I když jsem vyrozumění dostal poněkud dříve, na operaci jsem z pracovních důvodů nešel a pochromával dál, nějaký prášek od bolesti dočasně pomohl. Před pěti roky mě postihla mozková příhoda, lidově, klepla mě pepka. Na nějakou dobu jsem opustil realitu toho světa a protože mě našli vcelku brzy, podařilo se lékařům vrátit mě zpět. Rok jsem byl v pracovní neschopnosti a pak jsem měl jít před nějakou komisi, aby ze mně byl invalida. Nešel jsem tam, ne že bych invalidy nějak odsuzoval, ale invalidou jsem prostě být nechtěl. Začal jsem trénovat částečně postiženou levou část těla, především levou ruku a to psaním na  notebooku, který jsem si pro tento účel vcelku k nevoli rodinných příslušníků, zakoupil. Z počátku bylo pro mne obtížné trefit se levou rukou správné klávesy, nicméně dnes již zase píšu tak jak jsem psával před příhodou. Daleko horší to bylo s mým psychickým stavem. Podle lékařů, minimální pohyb a klid, což nebylo tak obtížné, protože jsem se stejně příliš pohybovat nemohl. Podotýkám však, že před touto příhodou jsem nebyl 30 roků pracovně neschopen, ne že bych nemoci přecházel, ale prostě nic mně nebylo. Nemohl jsem pochopit proč právě já, člověk který netrpěl žádnými nemocemi, téměř podlehne nějaké mrtvici a balancuje na hranici života a smrti.  A navíc jsem vícenásobný železný muž i když je to minulost, jen ten kdo tuto disciplínu absolvoval ví, kolik musel ujet kilometrů na kole, uběhnout nebo uplavat. A já jsem měl pochopit, že pohyb je za současného stavu téměř nemožný. Začal jsem polehávat na přístroji Viktor JPS, protože byl již dříve zakoupen a bez využití ležel ve skříni. Můj stav se mírně zlepšoval nebo lépe řečeno nezhoršoval se. V té době jsem se již zabýval podprahovými informacemi, takže jsem je aplikoval spolu s Vioforem. K těmto dvěma technologiím jsem náhodně přidal infračervené záření a stimulaci chodidel. Při relativně složitém zapojení  s pomocí počítače, tato zařízení pracovala souběžně a jednotlivé technologie se v činnosti podporovaly a výsledek byla prokazatelná fyzická, ale i psychická regenerace. Posléze jsem přidal k tomuto regeneračnímu procesu, infra saunu s neobvyklým řešení ohřevu, s aromaterapií a podprahovým audiem. Doplněno je sprchovací zařízení, s vypočtenou teplotou vody a délkou sprchování. Celková doba potřebná k absolvování obou technik je půl hodiny pro každé zařízení.
Vysadil jsem všechny léky, které jsem měl užívat do konce svých dnů a riskoval svůj vlastní život, v případě nefunkčnosti těchto zařízení. Dnes se cítím jako nikdy před tím, je sice pravda, že na železného muže již nemám, netrpím však žádnými nemocemi a jsem fyzicky a duševně zdráv. Když si vzpomenu, že jsem si nemohl umýt nohy, nebo zavázat boty a roztáhnout nohy 10 cm od sebe byl pro mě bolestivý výkon a ujít 300m, to byl můj akční rádius, připadá mi to až nereálné. Nyní mohu s určitostí tvrdit, že tato zařízení mne vrátila zpět do normálního života.
Dnes nad umýváním nohou nebo zavázáním bot ani neuvažuji je to normální a ne že bych snad udělal šňůru, ale roztáhnu nohy 1m, vím to, protože to měřím. A můj akční rádius, no posuďte sami. Vydal jsem se svými dvěma vnuky na túru, která byla přibližně 8 km dlouhá, v nesnadném terénu. Mladšího vnuka jsem musel na zpáteční cestě asi tak 2km nést. Sám jsem měl obavy, co že to se mnou udělá. Neudělalo to se mnou nic. 
Říkal jsem si, tak a teď mám v rukou zařízení , které prokazatelně uzdravuje, nabídnu je lékařům, rehabilitačním  zařízení, a případně obecním úřadům. Ti všichni by měli mít zájem na zdraví obyvatel. Ale výsledek mě přinejmenším zarazil.
Proč lékaři nemají zájem provozovat toto zařízení mi posléze objasnil můj přítel a spolužák, který nyní pěstuje prasata, má jich přes 700,  to je nepochybně velká fyzická zátěž, nevzpomínám si, že by byl někdy nemocen a zde je jeho názor:
Čoeče ty tady nabízíš, že to tvoje zařízení může trvale zbavit ňáký lidi zdravotních problémů a kolik za mužeš chtět? Tak dvě stovky nebo co. Nebuď blbé, ta tvoja terapija trvá půl hodiny a je jich potřeba jistě vic. Víš co takové dochtor napíše za půl hodiny recepisů a kolik má za to peněz? A ty tvoje dvě stovky má už na poplatcích za to, že chytneš na klučku od ordinace. Dochtor má nejrači pacóchy, kteří přindó  každéch čtrnáct dní pro recepis, aby je přestalo něco bolet, ze zdravého nic nemá . Teď mně řekni, jestli bys  jako dochtor takové zařízení provozoval.  Čoeče musíš se obrátit na ty, kterým může byt zdravé člověk užitečné nebo mají zájem, aby zdravé byl.
Jenže, kteří to jsou mi už neřekl. Největší úspěch jsem zaznamenal u rehabilitačních zařízení, kde mi ze 100 dotazů přišlo 21 odpovědí. 20 bylo asi v tom smyslu, že zařízení je výborné a že budou o koupi uvažovat, zdvořilostní fráze. Jedna odpověď byla, abych neotravoval.
Formuloval jsem tedy text pro starosty obcí. Ze sta dopisů mi nepřišla ani jedna odpověď i když by obec při troše snahy jistě získala na zařízení pro seniory i dotaci. Zde je tedy důkaz jak orgány, které si občané zvolili, mysli na jejich problémy. Asi důležitější jsou megalomanské projekty s obrovskými náklady pro hrstku osob , než nějaké regenerační zařízení, prakticky pro každého.  Zdraví je v současnosti u nás business a vůbec to neznamená, že pokud máte peníze budete zdraví, budete zdraví nebo spíše nemocní natolik, aby z vás zdravotnictví vaše peníze vytáhlo.
Protože uvedená zařízení uzdravila nejen mne, ale i pár známých, rozhodl jsem se provozovat tyto technologie ve vlastní režii a založil REGEN CLUB.

Kolísek /senior/.

www.interierkm.cz/r.html

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Miroslav Kolísek | pondělí 22.3.2010 10:28 | karma článku: 12,04 | přečteno: 996x
  • Další články autora

Miroslav Kolísek

Rentiér.

2.6.2017 v 14:46 | Karma: 12,13

Miroslav Kolísek

Obchod s Čínou...

24.2.2015 v 10:05 | Karma: 7,62