Čas od času se objevují zvolání typu „stát musí být řízen jako firma“ nebo „stát by měl fungovat jako firma“. Již delší dobu tak hovoří například Andrej Babiš.
Znamená to, že stát má konečně začít fungovat efektivně nebo že má hospodařit s vyrovnaným rozpočtem? S jistotou můžeme říci, že nikoli. Zrovna z úst majitele společností, do kterých naléváme dotace horem dolem, a které lobbují za stále více státem zaručených privilegií, by takové volání po efektivitě či vyrovnaném hospodaření znělo poněkud směšně. Efektivita a vůbec smysl firmy klesá tím více, čím blíže má ke státu.
Klíčová odlišnost mezi státem a firmou je v tom, že stát, třebaže demokratický, používá k prosazování různých zájmů donucení, zatímco u firmy, pokud není státem zvýhodněna a pokud funguje právní systém, probíhá veškerá interakce mezi ní a okolím na čistě dobrovolné bázi. Stát je opakem firmy a jejich sblížením nevznikne nic přínosného, ba naopak.
Firma musí nabízet služby nebo výrobky, za které jsou lidé ochotni zaplatit. Z toho pramení její přínos. Naproti tomu stát nebo státem privilegovaná firma jen bere a nemusí nabízet žádnou protihodnotu. A právě zde se zřejmě ukrývá hlavní motivace určitých skupin ke slučování role státu a firmy a k překrucování významu pojmů. Nedivme se tedy, že platíme za škodlivá biopaliva, když tankujeme na čerpací stanici. Platíme za nesmyslnou fotovoltaiku, když odebíráme elektřinu. Platíme samozvané morální elitě z Kavčích hor, pokud vlastníme televizor. Platíme otřesným hudebníkům, když si jdeme koupit prázdné CD. Živíme kdejakou pochybnou existenci, když platíme daně.
Má-li stát fungovat jako firma, pak stojíme před zásadním problémem: Jak se zbavit svého podílu? Jak zajistit vypověditelnost služeb? Vždyť stát by byl firmou, jejíž služby nelze vypovědět jinak než emigrací (pokud bude umožněna).
„Deset milionů akcionářů firmy Česká republika“ znamená kompletní revizi volebních zákonů a volebního práva. Jsme schopni přiblížit proces výběru našich zástupců volbě vedení akciové společnosti, tedy včetně váhy volebního hlasu dle příspěvku do společné kasy? Pokud ne, jde jen o plané řeči.
Nakonec, i kdyby se alespoň výše nastíněné otázky podařilo nějak zodpovědět, vyřešit a dotáhnout téměř k dokonalosti, i kdyby se stát stal bezvadnou firmou, o to silnější je poslední argument, který je vlastně ze všech nejpodstatnější:
Proč má stát zajišťovat věci, které dokáže zajistit firma?
