Ačkoli náklady na výrobu elektrické energie „klasickou“ cestou sotva přesahují jednu korunu za 1 kWh, na elektřinu ze solárních panelů povinně připlácíme těžko uvěřitelných 12 Kč navíc za každou kWh. To je již známý princip dotací na výrobu elektřiny ze solární energie. Princip, který má bohužel opačný efekt než jaký byl slibován. Princip, který přináší nové problémy a ty stávající neřeší, pouze prohlubuje.
Na půdě, kterou naši předci využívali pro zemědělství (neboť konzumace potravin je naše základní potřeba), se dnes „pěstují“ solární panely obehnané ostnatým drátem. Současně s tím dovážíme zeleninu přes půl světa. Něco je špatně. Málokterý zásah má schopnost způsobit takové deformace, jakou mají právě státní dotace. Peníze, které vám seberou a zaplatí jimi vybranému okruhu lidí za „službu“, kterou jste vůbec nechtěli.
Těžko obstojí argument, že dotace pomáhají urychlit vývoj v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V současné podobě totiž dotace naopak podporují stagnaci ve vývoji. Zaručují, že i méně efektivní a zastaralé technologie budou na dlouhé roky dopředu dobře prodejné. Jejich nasazení bude stále výdělečné, protože dotace činí podstatnou část příjmu a jsou garantovány třeba i na desítky let. Proč přehnaně investovat do zlepšování, když to dobře sype?
K posouzení smysluplnosti samotné výše dotace zkusme následující úvahu, která je sice zjednodušená, ale pro ilustraci problému dostačující. Celková produkce primární energie v České republice se pohybuje okolo hodnoty 500 TWh za rok, hrubý domácí produkt ČR činí přibližně 3500 mld. Kč. Dáme-li tyto dvě hodnoty do poměru, zjistíme, že 1 kWh vyprodukované energie nám „vydělá“ v průměru 7 Kč. Jinými slovy, na každých 7 Kč HDP spotřebujeme 1 kWh energie, ať už v jakékoliv formě.
Jelikož dotace na výrobu solární energie činí již zmíněných 12 Kč na 1 kWh, je zřejmé, že na odkup 1 kWh elektrické energie ze solárních panelů je nutné vyprodukovat asi 1,5 kWh energie z klasických zdrojů a že tedy celý tento uměle udržovaný kolotoč nemá žádný racionální základ. O co více energie nám dávají solární panely, o to více a ještě mnohem víc musíme spálit uhlí, ropy a zemního plynu, abychom si na tuto předraženou „zelenou“ energii vydělali. Tento efekt je dále zvýrazněn nutností mít v energetické síti zálohy ve formě tepelných elektráren pro takové případy, jako že se třeba zatáhne obloha. A to ještě nepočítáme energii nutnou na výrobu, dopravu a montáž solárních panelů či náklady na úpravy elektrizační soustavy.
Solární energie v českém podání nejen že není zelená, ale je dokonce silně antiekologická a hlavně nesmyslná. A protože politici a zástupci různých soukromých zájmových skupin nám tvrdí něco jiného, můžeme říci, že máme tu čest s podvodníky nejtěžšího kalibru, kteří nám v jednom kuse lžou, ať už vědomě či snad z vlastní hlouposti. Nelze také přehlédnout, že jejich přičiněním dochází u veřejnosti ke zkreslování významu ekologie, což v krajním případě končí naprostým pohrdáním jakoukoliv péčí o životní prostředí.
Současný program podpory výroby elektřiny ze solární energie, jehož významné prvky mimochodem pochází z EU, nestačí jen omezit. Je třeba jej zcela zrušit a to i za cenu případných soudních sporů, neboť jeho existence a aplikace významně poškozuje občany tohoto státu i naše životní prostředí. Za peníze, které nás celá blamáž nejspíše bude stát, bychom mohli postavit další jadernou elektrárnu, která je v našich zeměpisných podmínkách pro „velkou“ energetiku nejpřijatelnější. Bohužel asi nepostavíme nic, peníze si rozeberou provozovatelé solárních elektráren, my poneseme veškeré následky.
