Pokud se chceme ponořit k samotným pramenům rané renesance na Moravě, tak vlastně vynecháme "velké" památky. První okvětní lístky renesance nalezneme v pamětihodnostech spíše skrytých a méně nápadných.
Olomouc byla jednou z bran renesance na Moravě. Díky vlivu uherského dvora v Budíně, zámožnosti biskupství i města a díky humanisticky vzdělaným biskupům olomouckým.
Pokud se chceme ponořit k samotným pramenům rané renesance na Moravě, tak vlastně vynecháme "velké" památky. První okvětní lístky renesance nalezneme v pamětihodnostech spíše skrytých a méně nápadných. Možná nečekaně v křížové chodbě kostela sv. Michala v Olomouci. Nalezneme zde víko tumby (pískovec 183x93), které svojí podobou a provedením nemá obdoby ani u nás, a ani ve středoevropském kontextu. Jedná se o kamenné víko původního náhrobku rytíře Adama Stolbašského z Doloplaz, které je datováno kolem roku 1540. Starší literatura reliéf považovala za součást náhrobku Karla st. z Vlašimi, který byl donátorem kláštera, až pozdější rozbor erbu umožnil identifikovat artefakt správně.
Na tomto místě chci poděkovat za výmalbu erbu pro tuto kapitolu Lubomírovi M. Kreuzovi.
Adam Stolbašský patřil k moravskému rytířskému rodu a 10. ledna 1527 byl zabit u Hodolan. Z Adamovy smrti obvinil soud jeho švagra Vítka z Dobrčic, protože oba příbuzní byli již dříve znesvářeni. Dle dochovaných pramenů došlo k zabití při Vítkově sebeobraně. Rytíř zemřel bez mužských potomků, a tak majetek připadl jako odúmrť olomouckému biskupství. Měl pouze dceru Lidmilu, jejím poručníkem se stal biskup Stanislav Thurzo. Dívka se později s povolením biskupa provdala za Joachima Zoubka ze Zdětína. Na tuto tragickou událost - vraždu- upomínají Hodolanská boží muka, která stála na staré spojovací cestě z Nového Světa do Hodolan (dnes Olomouc-Hodolany, Tovární ulice). Kvůli postupujícímu zvětrávání použitého kamene – miletínského pískovce – byla tato kulturní památka v roce 1973 předána Vlastivědnému muzeu v Olomouci a na její původní místo osazená kamenná kopie od sochaře Josefa Stárka. Dnes můžeme vidět orignál v expozici Příběh kamene - Expozice geologie, archeologie a lapidária Vlastivědného muzea Olomouce, která uchovává mimořádná kamenná díla.
Náhrobek vytvořil mistr autorsky spojený s portálem staré radnice v Prostějově, dominantní tvůrce zdejších sepulchrálních skulptur 30.-40. let 16. století. Byl vytvořen na objednávku biskupa Stanislava Thurza či snad Joachima Zoubka ze Zdětína.
Relief na tumbě zobrazuje zesnulého v historizující starořímské zbroji s tzv. tendenčními prvky, tj. dvojruční meč, prvky mody z doby života rytíře (košile se zdrhováním kolem zvednutého límce, rukavice). Chybí zde atributy spásy jako otevřené oči či ležící zvíře u nohou, ale pravou ruku pod ruku zesnulého podsouvá spící bůžek Thanatos, který má v levé ruce uvadlou ratolest a je umístěn u erbu rytíře. Thanatos byl v řecké mytologii bohem smrti a jedná se o velmi unikátní prvek inspirace starořímským sochařstvím u nás.
Jedná se o jedinečný renesanční náhrobek, který nemá obdoby u nás, ani v zahraničí a stojí za vidění při návštěvě kostela sv. Michala v Olomouci.
HLOBIL, Ivo a Eduard PETRŮ. Humanismus a raná renesance na Moravě, Praha: Academia, 1992, str. 184-185
