V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Ale rod Swéerts-Sporck vymřel po meči i přeslici již velmi dávno. Že by kmotřička smrt byla nepozorná?
V barokním Kuksu odpočívají v hrobce Šporků příbuzní slavného zakladatele špitálu hraběte Františka Šporka. Rod původem z Vestfálska v severním Německu započal prostým vojákem třicetileté války Janem Šporkem, aby pokračoval jeho slavným synem hrabětem Františkem Antonínem Šporkem. Nicméně hrabě František neměl přeživší mužské potomky, a tak by rod vymřel po meči. Špork tedy obelhal smrt a v roce 1718 přijal za adoptivního syna Františka Karla ze Swéerts-Reistu (zeť navíc pocházel z téhož rodu, jako manželka jeho tchána Františka Apollonie), manžela své dcery Anny Kateřiny, který se stal spolu se svou manželkou dědicem šporkovského majetku a nositelem spojeného rodového jména Swéerts-Sporck. Dále tedy rod pokračoval jako Swéerts-Sporck.
Jako by se však smrt později s jemnou ironií mstila za opovážlivost Františka Šporka. A tak rod v následujících staletích již jen majetkově chudl a společensky upadal.
Nakonec poslední hrabě Swéerts-Sporck na Kuksu – Gustav (nar. 10. 4. 1853 Hamburk) umírá 17. června 1933. Tehdy již rodina obývala jen byt v původním hospitálu Kuks. Gustav měl dvě sestry: Leonii Elisu Henriettu (5. 8. 1865 Hamburk–14. 11. 1938) a Celinu Karolínu Luisu (28. 4. 1873 Kuks – 14. 4. 1926). A dceru Katharinu (22. 5. 1895 Szczecin – 28. 4. 1945 Kuks) a syna Huberta, který umírá bez potomků. Poslední hrabě Swéerts-Sporck tedy byl Hubert.
Katharina se vdala za pana Huga Hertwiga, se kterým měla jediného syna Petera (+ 2005). Po rozvodu s Hugem se Katharina matrikově vrací k dívčímu příjmení Swéerts-Sporck a později si příjmení mění na Swéerts-Sporck i její syn Peter.
Poslední hrabata Swéerts-Sporck tedy byli Gustav a jeho syn Hubert. A poslední hraběnkou na Kuksu (před uzavřením manželství) Katharina a její matka Ilona (+1946). Její syn Peter si později změní příjmení na Swéerts-Sporck a umírá bez potomků. Osudy posledních Swéerts-Sporcků byly za války a na jejím konci velmi tragické a temné. Smrt si nakonec vzala to, co jí náleželo, nenechala se podruhé ošálit a rod i přes změnu příjmení vymírá po meči i po přeslici.
V posledních letech se na Kuksu občas objevuje pan Stephan Swéerts-Sporck z Rakouska. Že by kmotřička byla přeci jen nepozorná? Vždyť o Stephanu se píše jako o přímém potomku hraběte Šporka. Podívejme se pozorněji na „zapomenutého“ Swéerts-Sporcka.
Pan Stephan je potomek po ženské linii Celiny Karolíny Luisy (sestra hraběte Gustava, 28. 4. 1873 Kuks – 14. 4. 1926). Celina Karolína Luisa si vzala za manžela roku 1894 Adalberta Giorgiho nobile de Reist z Itálie (1859-1921). Adalbert byl povýšen do rytířského stavu 13.4. 1916 za vojenské zásluhy, byl plukovníkem Feldkanonregimentu nr. 9. Měli spolu syna Adalberta Giorgiho von Reist ml. (1900-1946), který si vzal za manželku Charlotte Nemenyi. Adalbert ml. a Charlotta měli dceru Marine von Reist a ta se provdala za pana Petera Werbu. A právě Peter Werba a Marine von Reist jsou rodiče pana Stephana, který si změnil jméno z Werba na Swéerts-Sporck.[1]
Čili pan Stephan nepatří genealogicky do rodu Swéerts-Sporck, ale Werba, a není ani šlechticem dle práva zaniklého císařství, byť má mezi předky Swéerts-Sporcky.
Kmotřička ošálena opravdu nebyla. Rod Swéerts-Sporck kdysi zanikl po meči i po přeslici.
[1] KUČERA Vladimír, Obec Kuks očima kronikáře, Kuks, 2020, st. 161 -162
