2.1.2021 byl na idnes publikován osud ruské válečné pilotky kněžny J. M. Šachovské, obsahuje však množství nepřesností a i hrubých chyb. Zkusme je napravit.
Původní článek:
https://www.idnes.cz/xman/styl/jevgenija-michajlovna-sachovska-knezna-letectvi.A201104_170331_zajimavosti_lsv
Článek použil jako zdroj Sergeje Makjejeva – Bílé dívky, rudé dívky, článek uveřejněný v časopise Soveršenno sekretno, Moskva, 2008, 224, číslo 1, strana 34-36. Časopis je to popularizační a článek nepoužívá ani nejmenší poznámkový aparát, je na první pohled kompilátem množství informací z internetu. Bohužel článek na idnes (převzatý z časopisu Téma, bez uvedení autora) ani v nejmenším neprověřuje žádná fakta z Makjejeva. Zkusme to nyní my.
Je třeba říci, že téma první ruské válečné pilotky, a patrně první i na světě, je složité, protože životopis kněžny Šachovské (1889-1920) obsahuje mnoho tzv. bílých míst, které autoři překonávají vlastní invencí a fantazií a rozcházejí se pak i v základních věcech, její životopis je převážně námětem popularizačních článků, které si nedělají ani nejmenší práci se zdroji či prameny, takže si zkusme uvést alespoň základní údaje, které lze považovat za podložené.
Předně je třeba uvést, že otcem paní Šachovská byl pan Michajil Petrovič Andrejev. Jednalo se o zámožného petrohradského kupce (obchodníka), avšak nebyl šlechticem ani estlandským gubernátorem jak uvádí zdrojový článek. Estlandská gubernie byla nedílnou součástí Ruského imperia a byla zhruba na dnešním území Estonska. V čele územní státní správy stál gubernátor a vicegubernátor. Nicméně prostým nahlédnutím do seznamu gubernátorů Estlandské gubernie tam žádného Andrejeva nenajdeme. Od toho se odvíjí i nesprávná informace, že slečna Andrejeva byla absolventkou Smolného institutu urozených dívek. Smolný institut v Petrohradě byl jedním z prvních svého druhu v Evropě založený v 18. století panovníci Kateřinou II. po vzoru ústavu Saint – Cyr ve Francii. Jednalo se o nejprestižnější vzdělávací a výchovný ústav dívek z urozených rodin v Ruském imperiu. Mohly tam studovat na zvláštním oddělení i dcery významných měšťanů a taktéž v Smolném studovaly dcery vysokých úředníků a důstojníků romanovské říše. Absolventské ročníky byly nepočetné. Ale dalším nahlédnutím do seznamu absolventek tam žádnou Andrejevu taktéž nenajdeme. Čili faktem je, že pan Andrejev nebyl šlechtic, ani gubernátor či jiný vysoký úředník, ale zámožný obchodník z Petrohradu a slečna Andrejeva s vysokou mírou pravděpodobnosti nestudovala na Smolném institutu urozených dívek.
Svojí knížecí hodnost (titul) totiž nezískala narozením ale sňatkem s knížetem Andrejem Petrovičem Šachovským. Knížecí titul v Rusku náležel každému legitimnímu mužskému a ženskému neprovdanému potomku a nezanikal uzavřením nerovnorodého sňatku. Proto byl možný sňatek s Šachovským a sám kníže Šachovský vykonával povolání civilního inženýra. Knížata se v Rusku dělila na velkoknížata, knížata imperátorské krve, nejjasnější knížata a jasná knížata („sijatelnyj knjaz“), knížata samozřejmě patřila k aristokratické špičce ruské šlechty, ale i tento stav byl vnitřně diferenciovaný majetkem a prestiží. Knížata Šachovská odvozovala svůj původ od Konstantina Gleboviče, zvaného Šách, jaroslavského knížete a vojvody Nižního Novgorodu (15. století) a byli vzdálení příbuzní Rjurikovců.
Je možné taktéž potvrdit fakt, že kněžna Šachovská studovala letecké umění v Německém císařství na letišti Johannisthal u Berlína (letecká licence číslo 274 z 16.8. 1911), za Velké války získala hodnost praporčíka a v období zimy 1914 sloužila jako pilot dobrovolník u ruského válečného letectva, konkrétně pevnostního leteckého oddílu (vzduchoplavecké roty) Kovenské pevnosti. Kovenská pevnost byla rozsáhlá pevnost postavená na přelomu 19. a 20. století za účelem obrany a ochrany západních hranic Ruského impéria. Dnes je na území Litvy u města Kaunas. První vzduchoplavecké oddíly byly součástí inženýrských vojsk a byly zřizovány v pevnostech. Účastnila se vojenské služby (možná pozorovací lety) a byla zraněna, dekorována Řádem sv. Jiří (patrně, stupeň neznámý).
Bohužel zbytek informací je tolik rozporuplný a nesourodý, že bez studia pramenů nebo odborné literatury se není možné pouštět do dalších dohadů.
Budiž to připomenutím osudů velmi zajímavé ženy ruského a světového letectví, kde je však dosud více legend než shromážděných faktů a i v Rusku samotném stále čeká na zasloužený životopis.
Seznamy gubernátorů estlandské gubernie a absolventek Smolného institutu je možné najít na wikipedii, kde jsou řádně označeny prameny
https://volandkovna.livejournal.com/32160.html Zde vidíme kopie originálů vojenských příkazů velitele Kovenské pevnosti a dokládají jak titul, tak i místo a čas služby kněžny
https://www.earlyaviators.com/eshakovs.htm Zde je možné vidět originální fotografii kněžny z letiště Johannisthal a její fotografii s obvazem na hlavě a vyznamenáním
