V sobotu 13.1. 2024 proběhla ve velkopřevorském paláci v Praze oslava 90. narozenin emeritního knížete velkopřevora Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Karla Eduarda Paara. Zvu vážené čtenáře k nahlédnutí.
V sobotu 13.1. 2024 proběhla ve velkopřevorském paláci v Praze mimořádná událost. A to oslava 90. narozenin emeritního knížete velkopřevora Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů Fra Karla Eduarda Paara.[1]
Fra Karel Eduard Paar se narodil 4. ledna roku 1934 v Praze jako druhý potomek knížete Alfonse Paara a hraběnky Sophie von Schlitz genannt von Görtz. Paarové drželi titul kníže pouze pro hlavu rodu. Jako druhorozený syn by měl nárok na titul hrabě. Nicméně později po zvolení velkopřevorem Českého velkopřevorství Řádu maltézských rytířů držel titul kníže. Titul byl udělen jako rakouský 2. dubna 1881 císařem Františkem Josefem I. pro česko-rakouského velkopřevora řádu Maltézských rytířů sídlícímu v Praze s oslovením "Jeho Jasnost".[2]
Na přiložené fotografii jsou vidět 4 "profesní" rytíři Maltézského řádu (tedy členové, kteří skládají řeholní sliby čistoty, chudoby a poslušnosti a tvoří první třídu členů - z této třídy jsou pak voleni vůdčí představitelé Řádu, jako je velmistr či velkopřevor). Tři z nich jsou oblečeni v řádovém oděvu (jedná se o liturgický oděv, pro "světské" záležitosti mohou obléct uniformu s červeným kabátem a černými kalhotami). Profesní členové se poznají podle toho, že mají na levém rameni plný maltézský kříž (nižší třídy, tedy ti členové, kteří nejsou plnohodnotnými řeholníky, mají jen obrysový kříž). Dobře viditelným prvkem jsou zlaté štóly. Ty byly zavedeny roku 1663 a latinsky se nazývají "cingulum militiae". Splývají z pravého ramene k levému boku a nosí se přes levé předloktí. Tato štóla viditelně odlišuje profesní rytíře s věčnými sliby od justičních rytířů, kteří složili jen sliby časné. Zajímavostí je, že každý rytíř má štólu unikátní (tzn. žádné dvě nejsou zcela identické). Emeritní kníže velkopřevor Karel Paar vzhledem ke svému zdravotnímu stavu není plně oblečen, ale má přes sebe jen přehozen řádový oděv. Zleva je pak vidět profesní rytíř (bez dalších viditelných hodností a vyznamenání). Vedle něj je současný kníže-velkopřevor (s právem na oslovení "Jeho Jasnost") - hodnost knížete-velkopřevora z oděvu ale poznat není. Je ale patrné, že je nositelem řádového velkokříže (řádová dekorace kolem nošená kolem krku je na černé stuze se zlatým postranním naznačením Kristovy trnové koruny). Vedle něj sedí emeritní kníže-velkopřevor Karel Paar a na vozíku vedle je další profesní rytíř - v tomto případě se jedná o kancléře Českého velkopřevorství (což ovšem opět není viditelné z řádového oděvu, který odráží hodnost, nikoliv funkci).
Karel Paar prožil rané dětství na zámku a v obci Bechyně. Ve 12 letech odešel ze zdravotních důvodů do Švýcarska a v roce 1947 za ním přijeli bratr se sestrou a matkou jeho otce. Po roce 1948 za nimi přišli i rodiče, kteří museli odejít do emigrace a následně přišli o veškerý majetek v ČSR. V roce 1954 se přestěhoval do Rakouska. Členem Řádu maltézských rytířů byl od svých 20 let, do řádu jej uvedl otec – sám rytíř Řádu. V letech 1962–1978 byl Karel Paar aktivní v maltézské špitální službě. Noviciát ukončil v roce 1978 složením časných řeholních slibů, o čtyři roky později skládá věčné sliby a stává se profesním rytířem řeholníkem. Celý svůj život zasvětil službě Řádu a Bohu a patří k doyenům českého velkopřevorství, který pracoval pro české velkopřevorství v exilu v složitých časech totalitního režimu a později stál u obnovení řádové činnosti v ČR.
V roce 1988 byl povolán do Říma a stal se sekretářem velmistra, následně se stal suplentem Svrchované rady řádu v Římě. Českým velkopřevorem byl v letech 1981 – 1988 (v exilu se sídlem ve Vídni), 1995 – 1996 (dočasný zástupce velkopřevora) a v letech 2004 – 2011. Za jeho vlády došlo k vytvoření instituce řádového kostela Panny Marie pod řetězem, v čele stojí rektor. Dosavadní farní úřad byl zrušen. Došlo k založení a velkému rozvoji Maltézské pomoci, která pomáhá v širokém spektru humanitární činnosti, a byla založena tradiční každoroční pouť vozíčkářů do Lourd, zároveň došlo k založení tzv. katedrální služby – zdravotní pomoc a asistence u nejrůznějších náboženských obřadů katolické církve jako jsou mše svaté, poutě atp.[3]
Od roku 2011 je emeritním velkopřevorem. Nyní vede české velkopřevorství velkopřevor Fra Pierre de Bizemont.
Součástí narozenin byla mše svatá v rytířském sále barokního paláce velkopřevorů na Malé Straně a následná oslava spojená se společenskou konverzací a gratulacemi hostů Fra Paarovi. Oslavy se zúčastnili hodnostáři českého velkopřevorství a církve, členové kapituly a jiní hosté spojení s životem Řádu a Fra Paara. Tato událost byla důstojným milníkem do dalšího života emeritního velkopřevora, jemuž opětovně přeji pevného zdraví.
Fra Karel Eduard Paar patří ke skutečné elitě naší země, který prošel mnohými životními strázněmi a plně zasvětil svůj život péči a práci pro potřebné v rámci starobylého Řádu rytířů sv. Jana.
[1] České velkopřevorství řádu maltézských rytířů je jedním ze šesti velkopřevorství tohoto řádu na světě. Nejvyšším představeným českého velkopřevorství řádu je kníže-velkopřevor, volený obvykle na dobu šesti let z řad profesních rytířů.
[2] ŽUPANIČ, Jan, Nová šlechta Rakouského císařství, Praha, 2006, s. 108, 166, 260.
[3] BUBEN, Milan, České velkopřevorství řádu maltézských rytířů v dějinách, Praha, 2022, s. 214,215
