Na domě U Tří korun na Malé Straně zaujmou především reliéfy lví masky korunované císařskou korunou a kráčející lvi. Odkazují k věhlasnému lékaři 18. st. Janu Františku Löw z Erlsfeldu.
Na Malé Straně, v samotném srdci Prahy, je nepřeberné množství výstavních měšťanských domů i paláců s erby a domovními znameními. Mnohdy jsou spojené s pověstmi, ač původně plnily funkci orientační, a nikoliv dekorační jako dnes. Původ většiny znamení se dokládá těžko, svědky již dávno odnesla řeka času. O to více je pozoruhodné, když nějaký symbol na domě jednoznačně dokládá minulost a své dávné majitele.
Takový je i dům U Tří korun v ulici Tržiště 16. „Pozdně středověký objekt (původní malostranský špitál, který byl později přenesen na Újezd) byl přestavěný pozdně renesančně (před 1603) a raně barokně (před 1684) na obytný dům. Další úpravy probíhaly asi mezi lety 1788-1808. Dnešní klasicistní vzhled vznikl zásluhou přestavby, provedené r. 1833. Archivoltu polokruhového oblouku doplňuje vrcholový klenák se lví maskou na čelní ploše; v kladí jsou dva obdélné reliéfy lvů. „[1] Ve sklepech v jihozápadním konci parcely jsou pravděpodobně zachovány části původního přemyslovského opevnění Malé Strany.
Pozorného diváka zaujmou především reliéfy lví masky korunované císařskou korunou a kráčející lvi. A tito lvi jsou i průvodci, kteří nás zavedou až do 18. století, kdy tento dům zakoupil věhlasný lékař Jan František Löw z Erlsfeldu.
„ Jan František Löw z Erlsfeldu se narodil 26. 3. 1648 v západočeské Plané. Janův otec byl radní města Planá a zároveň správce panství hrabat Šliků a zajistil synovi kvalitní studia. Ten nejdříve absolvoval latinské jezuitské gymnázium v Chebu, v roce 1664 odešel do Prahy, kde po absolvování filozofie nastoupil v roce 1666 na medicínu. Během studií navazoval styky s místní nobilitou, byl preceptorem (vychovatelem) synů Zdenka Vratislava Eusebia Wratislava z Mitrovic, stejně tak i mladého Maxe Hartmanna von Klarstein. Löw v roce 1672 absolvoval (s veřejnou disputací „O mrtvici“) a stal se doktorem medicíny. Poté působil při výchově šlechtických synů (u rodiny hrabat z Zinnzendorfu a Žákavců ze Žákavy). Díky těmto kontaktům mohl absolvovat dlouhou studijní cestu po Evropě od německých zemí až po Neapol a Benátky. Po návratu a získání bohatých lékařských zkušeností se Jan František Löw v roce 1676 oženil s Annou Markétou Cassinis, jež byla sestrou dalšího významného lékaře a několikanásobného děkana lékařské fakulty Jana Antonína Cassinis de Bugella. Postupně se stal díky přízni císaře Leopolda dvorním lékařem (Hofmedicus). Na Malé Straně si otevřel lékařskou praxi, přednášel na univerzitě, měl bohatou klientelu a výnosnou praxi. Brzy zakoupil na Malé Straně dva měšťanské domy, jedním z nich byl i dům U Tří korun. Zakoupil i panství Modletice a Lojovice. Roku 1685 povýšen byl do stavu šlechtického a r. 1703 do stavu rytířského. Stal se třetím řádným profesorem na lékařské fakultě, děkanem a působil i na fakultě právnické. Ve 20. letech 18. století se pustil do psaní svého díla Theatrum medico-juridicum, z dnešního hlediska považovaného za zásadní. Toto první soudně-lékařské pojednání vydané ve střední Evropě vyšlo až po Löwově smrti. Dlouhá životní pouť zámožného a váženého doktora práv i medicíny se uzavřela 25. března 1725. „[2] Po smrti byl pochován u Karmelitánů na Menším městě v Praze v kryptě kostela Panny Marie Vítězné.
Právě jeho jméno (Löw) a zejména figury z jeho erbu dodnes připomínají reliéfy na fasádě domu, který kdysi vlastnil. Klenotem erbu byla totiž císařská koruna jako projev mimořádné přízně císaře a lev ve štítu. Korunovaný lev shlíží do ulice na Tržišti dodnes.
[1] https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-tri-korun-15540869
[2]https://kba.vkol.cz/uploads/composer/5wq8wlqkf608novotny%20lubomir%20.pdf
