Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Hrdličkovo muzeum jemně stouplo na hrábě, malé mediální memento

Včera mě v dopoledních hodinách zaujala zpráva na IDNES, Antropologové opravují Zemana. Neandrtálci neřvali, ale používali řeč. Nesledoval jsem projev prezidenta v televizi, ale jako laického zájemce o vývoj člověka mě zaujalo zejména ultimátní tvrzení o používání řeči neandrtálci a využití vědecké informace v „politickém“ či „apolitickém“ žertování. Celá záležitost měla zajímavý průběh, ne nepodobný světlici, která náhle vylétla na oblohu, udělala světelný efekt, aby za pár chvil zase zhasla.

Myslím, že vše opakovaně ukázalo na několik nebezpečí používání informací v mediálním prostoru a jejich případného lehkého zneužití. Po návštěvě FB stránky Hrdličkova muzea jsem si prečetl onen vtípek. Autor příspěvku na FB, zaměstnanec muzea, v něm mj. tvrdil, že se prezident dopustil očividné lži z neznalosti, neboť neandrtálci se dorozumívali řečí, tak jako my a odkázal při tom na několik studií na zahraničních serverech. Po prostém zběžném přečtení zahraničních článků (odkazů), bylo okamžitě zřejmé, že vědecká informace o používání řeči je autorem příspěvku na FB posunuta do roviny prokázaného faktu (neandrtálci se dorozumívali řečí, tak jako my), i když samotné odkazy hovořily o pravděpodobné možnosti použití „řeči“ neandrtálci (genové a anatomické dispozice) a samotní autoři článků byli velmi opatrní – neandrtálci tedy mohli „řvát“, „mluvit“, „něco artikulovat“, nelze to s jistotou vědecky prokázat. Nicméně údernost příspěvku na FB byla právě v uvedení celé věci jako faktu, tj vyloučení možnosti dorozumívání neandrtálců „řevem“ a ukázání Miloše Zemana jako hlupáka, který nestuduje poslední výsledky práce zahraničních antropologů. Upozornil jsem na stránkách FB Hrdličkova muzea v komentáři na výše uvedený fakt, že v podstatě autor i ve svém „vtípku“ mate veřejnost, tj, že tvrzení bez dalšího, že se neandrtálci dorozumívali řečí tak jako my, nemá oporu ve vědeckých podkladech, na které odkazují. Zde velmi oceňuji přístup autora příspěvku, že cca po hodině byl text příspěvku upraven do podoby, že se neandrtálci s „vysokou pravděpodobností dorozumívali řečí“, za opravu jsem poděkoval a ocenil schopnost reflexe. Tím se samozřejmě „vtípek“ poněkud rozmělnil. K mému údivu však po další cca hodině byly moje komentáře k textu z FB smazány. Budilo to ve mně dojem troubení k ústupu ze strany muzea. Osobně si nemyslím, že onen “vtípek“ smazal jakýsi hacker. Spíše se domnívám, že ho odstranilo samotné muzeum. Tak či onak, veřejně jsou nyní text, komentáře aj nedohledatelné. Když odhlédnu od všech stran, tak pro mě celá věc ukázala, jak jsme jako společnost technokratická. Vědec, zde patrně antropolog, uvede nějaký fakt v mediálním prostoru, aniž by drtivá většina příjemců zprávy cokoliv zkoumala, zde se tedy podívala alespoň na odkazy, a okamžitě se ona zpráva začíná šířit do světa, již nekriticky, protože to přeci potvrdila vědecká autorita. Opíraje se o vědeckou autoritu lze tedy metat cokoliv do tváře svých oponentů. Dalším mediálním mementem je síla prvotní informace vypuštěné do medií (Antropologové opravují Zemana. Neandrtálci neřvali, ale používali řeč). I kdyby informace nebyla pravdivá, či to byla polopravda, tak je velmi těžké zpětně se domoci nápravy. Původní informace se totiž jako lavina šíří internetem a samotná se stane nevyvratitelným faktem, který bude dokola stále a stále opakován. Onen opravený text Hrdličkova muzea se totiž zpětně již nikde nepromítl. I článek IDNES dodnes nereflektuje onu jemnou změnu v textu, která však informaci významně posunula. Nakonec zmizel i samotný původní text a tak zůstaly jen nekonečné diskuse na internetových serverech. V předdveří roku 2015 si dovolím říci, že vzhledem k výše uvedenému, bych naší republice do nového roku popřál zejména umírněnost a zdrženlivost na všech stranách. Konfrontací v tomto roce bylo až nekonečně moc.

Autor: Ladislav Kolačkovský | úterý 30.12.2014 11:45 | karma článku: 28,21 | přečteno: 1279x
  • Další články autora

Ladislav Kolačkovský

Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?

V mediích se traduje, že své jméno měl po předkovi, šlechtici, který utekl z Francie do Čech za Francouzské revoluce a oženil se s hraběnkou z Ploskovic. Toto se opakuje v různých variantách. Co odkrývají matriky? Co je pravdou?

11.2.2024 v 14:22 | Karma: 25,80 | Přečteno: 692x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Na bohnickém hřbitově „bláznů“ nikdo nestraší. Straší zde pouze lidská lhostejnost

Ve světle dochovaných archivních pramenů bohnický hřbitov "bláznů" není strašidelný kvůli duším zemřelých, ale mírou lidské lhostejnosti, která hřbitov v minulosti potkala. Podívejme se na osudy některých zesnulých nemocných.

10.2.2024 v 19:41 | Karma: 21,09 | Přečteno: 497x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Schodiště k nesmrtelnosti – sláva světců a opatů v kamenných erbech Strahova

Skromnější vstup do Strahova býval od 16. století od Pohořelce skrze dům „U zlatého stromu“, čp 147. Vede zde dnes velmi romantické schodiště pod asi nejkrásnější erbovní památkou Pohořelce. Vstupte, milí čtenáři.

4.2.2024 v 15:07 | Karma: 14,81 | Přečteno: 249x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Pamětní kříž císaře Karla – dějiny se píší dál…

Po roce 1918 dochází jen vzácně k založení nových habsburských dynastických vyznamenání. Takovým je Pamětní kříž císaře Karla (Kaiser-Karl-Gedenkkreuz). Dnes již faleristická vzácnost, protože byl udělen v počtu pouhých 12 kusů.

2.2.2024 v 21:26 | Karma: 15,14 | Přečteno: 294x | Diskuse| Kultura

Ladislav Kolačkovský

Příbuzní milostného svůdce Giacoma Casanovy ze Starého Města

Málokdo u nás a ve světě asi nikdy neslyšel jméno Giacomo Casanova. Jméno značící dobrodružství, veselou lásku téměř bez hranic. Podívejme se dnes na vzdálené pražské staroměstské příbuzné známého milovníka. Málokdo o nich slyšel.

28.1.2024 v 19:07 | Karma: 17,55 | Přečteno: 322x | Diskuse| Kultura
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Podporujeme kulturu nahoty. Obec na Sardinii jako první umožní nudistické sňatky

3. května 2024  7:26

Obec San Vero Milis na severu středomořského ostrova Sardinie jako první v Itálii umožní sňatky...

Demonstrace v Tbilisi pokračují. Premiér odvolal návštěvu Spojených států

3. května 2024  7:08

Gruzínská policie začala zatýkat demonstranty, kteří i ve čtvrtek pokračovali v metropoli Tbilisi v...

Izrael zasáhl budovu bezpečnostních sil v Damašku, osm vojáků utrpělo zranění

3. května 2024  6:43

Při izraelském vzdušném úderu byla ve čtvrtek večer zasažena budova syrských bezpečnostních sil na...

Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps

3. května 2024  6:23

Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 287
  • Celková karma 17,24
  • Průměrná čtenost 915x
Vážení čtenáři, děkuji, že jste navštívili mé články. Přináším méně známé nebo i zapomenuté příběhy zejména z našich dějin. Vždy však podložené prameny a literaturou. Jsem také autorem historické publikace V lesku erbů. 

Seznam rubrik