Jaká byla přesnost posledního výzkumu veřejného mínění před prvním kolem prezidentské volby od různých agentur? Tady jsou čísla.
Před volbami zveřejnily výsledky svého dotazníkového šetření celkem čtyři agentury: CVVM, Median, PPM Factum a Sanep. V tabulce nahoře vidíte počet respondentů obou těchto šetření a počet dní před prvním kolem volby, kdy byl dokončen sběr dat. Oba údaje jsou důležité: Čím více respondentů v reporezentativním vzorku, tím menší je pravděpodobná odchylka výsledků šetření od skutečných hodnot v celé populaci. A čím blíže k volbám je vzorek sebrán, tím více by měl odpovídat výsledkům voleb, protože voliči zřejmě utvářeli a měnili svoje názory těsně před volbami.
Sociolog Daniel Prokop navíc těsně před volbami přišel se svým "agregovaným modelem". Vychází z průměrů všech šetření vážených o takové proměnné jako je velikost vzorku, doba sběru nebo kvalita metodiky.
Je otázkou, zda má vůbec smysl šetření porovnávat. Jedna výtka se týká toho, že každá agenura reportovala výsledky jinak: Některá uvedla podíly hlasů pro kandidáta a podíl nerozhodnutých respondentů, jiná zase vyrobila "volební model", který již bral do úvahy možné chování nerozhodnutých nebo respondentů, kteří si nebyli jistí, zda vůbec půjdou k volbám.
Druhá výtka proti srovnávání spočívá v tom, že šetření zveřejněné měsíc před volbami si ani neklade za cíl předpovědět, jak by volby dopadly. Jeho cílem je zachytit rozdělení názorů ve společnosti v DANÉM okamžiku. Podle mého názoru ale srovnání smysl má, protože čtenář či divák, který na výsledek šetření narazí, ho s největší pravděpodobností interpetuje tak, že "takhle to dopadne". To je třeba mít na paměti, srovánáváme-li "přesnost".
"Přesností" výzkumu je tzv. index nepodobnosti (index o dissimilarity). Udává, do jaké míry se podobají dva datové soubory. Jeho výpočet je jednoduchý: Vypočítáme absolutní hodnotu rozdílu mezi výsledkem volby a výsledkem šetření u jednoho kandidáta, tyto hodnoty sečteme pro všechny kandidáty a výsledek vydělíme dvěma. Nakonec to ještě odečteme od 100. Číslo zhruba vyjadřuje, kolik procent voličů výzkum "přiřadil" ke správnému kandidátovi.
Pro zajímavost ještě přidávám výsledky dvou internetových anket, které se konaly těsně před volbami. Jde o ankety serverů Novinky.cz a Reflex.cz. Ankety nemají ani náhodou vypovídací hodnotu o výsledku voleb, protože se jich neúčastní reprezentativní vzorek všech obyvatel. Přesto je někteří před volbami považovali v duchu všeobecné nedůvěry k dotazníkovým šetřením za bernou minci (možná proto, že si v nich jejich oblíbený kandidát vedl lépe než v dotazníkových šetřeních).
Graf dole ukazuje hodnotu indexu nepodobnosti pro všechny šetření a ankety a pro agregovaný model. Je vidět, že velikost vzorku a doba sběru byly směrodatné pro "přesnost". Agentura Sanep měla velmi velký vzorek s data sbírala pouhý týden před volbami, není tedy divu, že byla "nejpřesnější". Naopak nejméně "přesná" byla agentura MEDIAN, která sbírala již měsíc před volbami. Od té doby si řada voličů utvořila názor nebo ho změnila.
Není překvapivé, že obě internetové ankety pohořely. Pokud víte o jiné anketě, kde odpovídalo hodně lidí, můžete si klidně sami spočítat podle návodu nahoře, jak byla "přesná". Schválně, zda to bude více než i u toho nejméně "přesného" šetření.
Graf dole ukazuje, jak se které průzkumy "sekly". Je patrné, že nikdo nezachytil mimořádně vysoký podíl hlasů pro Karla Schwarzenberga. K němu se zřejmě přiklonilo velké množství voličů na poslední chvíli.
Pokud jde o predikci volební účasti, agentury byly poměrně skoupé. PPM Factum odhadlovalo účast až na 69,3 %, podle MEDIANu měla dosáhnout nejméně účasti v posledních volbách do Poslanecké sněmovny (62,6 %). Nakonec to bylo ale pouze 61,3 %.
Zdroj: CVVM, MEDIAN, PPM Factum, Sanep, Aktuálně.cz (agregovaný model Daniela Soukupa), data jsou zde.
Kamil Gregor, KohoVolit.eu, podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Jak transparentní je kampaň prezidentských kandidátů?
Jaké jsou míry prezidentských kandidátů?
Důvěra v poslance opět na dně!
