Nedůvěra v politiku. Neprůhledné financování politických stran. Nízké mínění o vymahatelnosti práva v oblasti korupce. Korupce nikoliv jako individuální jev, ale organizovaný zločin. To vše analyzuje Studie národní integrity, kterou vydala Transparency International ČR. Pojďme se na ní podívat.
Projekt Studie národní integrity (NSI) má být přínosem pro boj s korupcí v České republice a zároveň relativním měřítkem pro srovnávání se zeměmi ostatními. V tomto dvoudílném článku si stručně představíme její obsah. V prvním dílu se zaměříme na problematiku korupce. Ve druhém se podíváme na fungování dvou pilířů: Parlamentu a politických stran.
Podle spoluautorky Vladimíry Dvořákové, politoložky z Vysoké školy ekonomické v Praze, jde o pomocný materiál těm politikům, kteří to s bojem proti korupci myslí skutečně vážně. „Z lékařského hlediska můžeme stav ve společnosti přirovnat k rakovině, kde léčba jednoho nádoru nedokáže zabránit metastázím v celém organismu.“
Projekt NIS je postaven na zkoumání třinácti základních pilířů (Parlament, vláda a prezident, justice, státní správa, policie, organizace voleb, ombudsman, Nejvyšší kontrolní úřad, protikorupční agenda, politické strany, média, neziskový sektor a podnikatelská sféra) po období 2009-2011. Protikorupční agenda byla do studie zahrnuta jenom proto, aby bylo jasně viditelné, že v ČR žádná neexistuje.
V rámci předmětu zájmu korupčníků, který autoři studie nazývají "penězovody", dopadla nejhůře policie, státní správa, státní zastupitelství a vláda. Důvodem byla faktická neodpovědnost, nízká míra transparentnosti a předvídavosti rozhodování. Ke zneužívání penězovodů dochází bez porušování formálních pravidel, a to v podobě obsazování funkcí, veřejných zakázek, dotací a prodeje majetku.
Naopak nejlépe dopadl Nejvyšší kontrolní úřad, ombudsman a soudy. Všechny tři pilíře národní integrity plní podle studie funkce kontrolní pravomoci. Mají vysokou míru transparentnosti, odpovědnosti a integrity. Jejich nevýhodou je skutečnost, že nemají výkonnou moc.
Systémovou slabinou je podle studie NIS rozpor mezi praxí a teorií. Praxe je vždy hodnocena hůře než teorie, což svědčí o selhání kontrolních mechanismů, které buď neexistují, anebo se nepoužívají či se používají se účelově, což je nejčastější jev.
Společenský rámec korupce
„Korupce se stává systémovou součástí politiky a nástrojem privatizace veřejné moci. Nevymlouvejme se však na politiky, za stávající situaci jsme odpovědní všichni.“ NIS zkoumala základy kulturní, politické, společenské a ekonomické, na nichž spočívá obraz společnosti.
Není překvapením, že nejhůře byly hodnoceny politické základy. Kritizován byl rozpor mezi deklarovanými politickými kroky a následnou realitou. „Většina veřejnosti si aktivní účast na politickém životě spojuje s korupcí a svým představitelům nedůvěřuje.“ A co hůře, politika je stále považována za nástroj zisku.
Naopak nejlépe hodnoceny byly ekonomické základy. Autoři studie ocenili otevřenost české ekonomiky, naopak odmítli udržitelnost současného zdravotního systému a důchodového pojištění.
Míra korupce v ČR
Míra korupce se na indexu vnímání korupce se za loňský rok zastavila na čísle 4,6 na stupnici od nuly do desíti, kdy deset znamená společnost bez korupce. ČR obsadila 53. místo ze 178 zemí. Mementem může být i skutečnost, že poslední dva roky Česká republika na ose mírně klesá.
Celých 80 % občanů si myslí, že korupce je rozšířená ve všech strukturách české společnosti. Mimochodem evropský průměr je o 18 % nižší. Smutným faktem je, že o 11 % klesal počet těch, kteří se domnívají, že je korupce nemorální a berou ji jako běžnou součást společenského života. Ještě horší vizitkou české společnosti je skutečnost, že pouhých 6 % respondentů je přesvědčeno o vymahatelnosti práva v oblasti korupce.
Protikorupční politika
Protikorupční politika se poprvé objevila v roce 1999 po "divoké" privatizaci. Díky tomu došlo v roce 2003 ke zlepšení vnímání České republiky v oblasti korupce. V roce 2007 byla ČR hodnocena nejlépe v historii. Ovšem od té doby index opět klesá.
To je dáno i tím, že v roce 2006 sice vláda schválila velký protikorupční plán, ale klíčové organizace pro boj proti korupci byly zrušeny. V lednu loňského roku sice vláda přijala další protikorupční plán, ovšem k jeho naplnění chybí právě ty instituce, které byly v minulých letech zrušeny.
Věčným evergreenem se tak podle NIS stávají čtyři témata:
- regulace lobbingu,
- zákon o státní správě, který by stanovil práva a povinnosti úředníků
- regulace financování politických stran a volebních kampaní
- specializace orgánů činných v trestním řízení.
Klára Zelenková, KohoVolit.eu
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 9.
Nový program umí hledat korupci
Zůstane Šumava zelená?
