Formy šíření a distribuce multimediálního obsahu, včetně filmové produkce, se v poslední době staly tématem, se kterým se setkáváme nejen ve světe médií, ale i v běžném životě. Co je možné ještě vnímat jako legální sdílení dat a kdy už je zasahováno do autorských práv tvůrců? Na tuto a další otázky se pokusila najít odpovědi Masarykovy debaty na 38. ročníku Letní filmové školy v Uherském Hradišti.
Tezi obhajoval politik Stanislav Polčák a filmař Marek Dobeš. Podle Polčáka autorské právo existuje už od starověku, ale rozmach moderní techniky do něj vnesl chaos. Není proti sdílení dat internetu, pokud s tím souhlasí jejich autoři, ale v opačném případě v žádném případě. „Nikomu není divné, že když si půjčím například auto, vždy za to dám určitou protihodnotu,“ uvedl s odkazem na to, že v případě stahování nikdo za filmy neplatí.
Druhý odpůrce nelegálního stahování, filmař Marek Dobeš, uznává, že sdílení představuje budoucnost filmového průmyslu. Je podle něj chyba, že v Česku neexistuje služba VOD - Video on demand, která byl lidem umožnila shlédnutí různých filmů. „Zatímco si člověk může ukradnout filmy z celého světa, legálně si je koupit nemůže,“ posteskl si. Současná situace prý postihuje zejména malé filmy.
Odpůrce teze Jakub Michálek z Pirátské strany v souvislosti se sdílením striktně odmítl používání slova krádež. Sdílení filmů podle něj mění filmový průmysl a to tak, že ho nutí přizpůsobovat se novým technologiím. Pokud mají filmaři nízké zisky, je to jejich chyba, neboť se nedokázali postavit změnám. „Nové technologie přináší mnoho příležitostí, tvůrci mají možnost vydělávat globálně, ne jen na lokálním trhu,“ řekl a v příkladu úspěšné reakce na trh použil server Uložto. „Tam dnes mohl být český filmový průmysl,“ uvedl.
Podle Michálka ve skutečnosti krize filmového průmyslu neexistuje, podle amerických dat se útrata za zábavu stále zvyšuje, stejně jako počet natočených filmů. S tím souhlasil Maichálkův spoluřečník filmař Petr Vaněk. „Nové filmy - trháky - si na sebe vydělají samy. Kina vám řeknou, že díky nim jsou schopni promítnout i flmy s nižší návštěvností."
Debatující se tedy v zásadě shodli v tom, že filmový průmysl musí na novou situaci reagovat, již se však nedokázali sejít v tom, jaké je nejlepší řešení. Zatímco podle zastánců sdílení by pomohlo zkrácení copyrightu z momentálních 100 let na roků pět až deset, zastánci teze toto řešení okamžitě odmítli. „To je znárodnění, to není ochrana,“ ohradil se proti Michálkově návrhu Polčák.
V hlasování diváků vyhrála nesouhlasná strana. Organizátoři debaty jako vždy položily divákům otázku, zda souhlasí s diskutovanou tezí, a to před a po debatě. Ukázalo se, že více diváků změnilo během debaty názor v neprospěch teze. V debatě tedy "zvítězila" rozporná strana.
Masarykovy debaty (originál článku najdete zde), podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Díky novému webu jsou veřejné zakázky OPRAVDU veřejné
Nová studie: Občanská společnosti klíčem v boji proti korupci
Šéfové hazardu straší obce, které proti němu bojují
