Kdo (ne)chce referenda? Díl 8.
Po úspěšném seriálu článků o pokusech o omezení imunity poslanců a senátorů přinášíme další sérii analýz. Tentokrát si rozebereme všechy dosavadní pokusy o prosazení zákona o obecném celostátním referendu. Nebudeme se přitom snahami prosadit konání jednorázového referenda o dílčí věci, například o přímé volbě prezidenta nebo o vstupu ČR do NATO.
Ústava České republiky (článek 2) říká, že "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Podle části politické reprezentace to znamená, že každé konání celostátního referenda vyžaduje přijetí zvláštního ústavního zákona. Zatím bylo tímto způsobem uspořádáno referendum o vstupu do EU.
Podle jiných politiků ovšem ústava předpokládá přijetí obecného zákona, který by umožnil konání celostátního referenda po splnění předepsaných podmínek. Zatím bylo předloženo 12 návrhů na přijetí takového ústavního zákona. V tomto seriálu článků je postupně rozebereme.
Rok 2005, předkladatelé Jaroslav Bureš (ČSSD) a další poslanci
Další z dlouhé řady pokusů o zavedení referenda – jedná se stejně jako v předchozím případě o vládní návrh, tentokrát však Jaroslava Bureše (ČSSD), tehdejšího ministra zodpovědného za legislativu a předsedu legislativní rady vlády.
Kdo může vyvolat referendum: Vláda, Poslanecká sněmovna (prostou většinou), Senát (prostou většinou), petice 500 000 občanů.
O čem nelze rozhodovat: : lidská práva, volba a odvolávání politiků, závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, příjmy a výdaje státu, rozhodnutí soudní moci, ale hlavně rozhodnutí zákonodárné moci. Fakticky tedy v referendu nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony!
K přijetí návrhu v referendu je potřeba: : Nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Při účasti 55% voličů je to tedy přes 90% hlasujících
Rozhodnutí referenda lze zvrátit: Protože nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony, není výsledek referenda fakticky pro Parlament závazný.
Další epizoda seriálu o pokusech protlačit návrh zákona o obecném referendu. Tentokrát se od předchozího návrhu liší jen změnou v počtu podpisů, které budou nutné k jeho vyvolání (ze 300 000 na 500 000). Jde o jakousi reakci na debatu ve sněmovně o 4 roky dříve, kdy poslanci po této úpravě volali.
Jedná se tedy opět o referendum vymezené tak úzce, že jeho realizace se odsouvá téměř do říše fantazie. A i v případě splnění všech podmínek tu zůstává ten nejzásadnější bod, který určuje charakter celého zákona, a to skutečnost, že referendum nemůže zasahovat do legislativy.
V 1. čtení v úvodním projevu Jaroslav Bureš připomenul článek 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že právě ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. A zdůraznil, že již více než dvanáct let zůstává citované ustanovení nenaplněno.
S reakcí se přihlásil Jiří Pospíšil (ODS) s protiargumentem, že Ústava České republiky nekonstatuje, že musí být institut referenda upraven v ústavním pořádku České republiky, ale že může být. To znamená, že není podmínkou kvality výkonu ústavního pořádku České republiky. A svou řeč zakončil názorem, že náš ústavní řád stále trpí určitými nedostatky, ovšem podle jeho názoru deficit přímé demokracie tímto nedostatkem není.
Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) upozornila, že nelze pominout možnost zneužití referenda ze strany poslanců, senátorů nebo vlády. Ukázala to na příkladu - podobnou možnost by měli kupříkladu spojení poslanci ČSSD a KSČM. Co kdyby si usmysleli referendum o registrovaném partnerství? Dle jejího názoru k referendu přijde několik procent občanů, které tato otázka zajímá, a bude rozhodnuto.
O slovo se poté přihlásil Vojtěch Filip (KSČM) který směrem k poslankyni Parkanové vzkázal, co ji vadí na tom, že by se např. hlasovalo v obecném referendu právě o registrovaném partnerství. Sám si na to odpověděl, že se nejspíše bojí opravdových názorů lidí.
Ve druhém čtení se do čela odpůrců obecného referenda opět postavil Jiří Pospíšil, který řekl, že tím, že tento instrument svěříme nejen moci výkonné a občanům, ale též jiné moci, "konkurenční" moci, tedy moci zákonodárné, tu zůstává nebezpečí, že vyváženost mezi mocemi bude narušena.
Jiřina Fialová (KSČM), se zase domnívala, že právo hlasovat by měli mít jen občané České republiky s trvalým pobytem na jejím území. Podle ní se občané České republiky trvale žijící v zahraničí totiž bezprostředně nepodílejí na tvorbě národního produktu a míra jejich informací o situaci v České republice může být tudíž problematická, přičemž důsledky jejich projevu ponesou všichni občané ČR.
Ve třetím čtení diskuze prakticky nebyla a zákon se v následujícím hlasování díky poslancům levice a KDU-ČSL stejně jako v předchozím případě dostal do Senátu.
V horní komoře, již tradičně záporně se k referendu stavějící, se diskuze točila okolo toho, že několik návrhů v podobné podobě tu již bylo a senátoři se pozastavovali nad tím, proč by v tomto případě měli rozhodnout jinak.
Senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) poznamenal, že Senát je opětovně postaven před nutnost vypořádat se s málo podařeným návrhy, tu více, tu méně úspěšných koncepcí referenda, již dříve zamítnutých Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata (BEZPP) prohlásil, že obecné referendum je v podstatě cizí našemu státnímu zřízení, byť samozřejmě je v ústavě jistým způsobem předpokládáno.
A tedy poté, jak už je čtenář v našem seriálu zvyklý, Senát díky hlasům napříč všemi
politickými stranami (včetně ČSSD) tento již osmý návrh pohřbil a z pokusů ČSSD se už začíná stávat fraška.
Poslední hlasování v senátu: http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=5639&O=5
Další z dlouhé řady pokusů o zavedení referenda – jedná se stejně jako v předchozím případě o vládní návrh, tentokrát však Jaroslava Bureše (ČSSD), tehdejšího ministra zodpovědného za legislativu a předsedu legislativní rady vlády.
- Kdo může vyvolat referendum: Vláda, Poslanecká sněmovna (prostou většinou), Senát (prostou většinou), petice 500 000 občanů.
- O čem nelze rozhodovat: Lidská práva, volba a odvolávání politiků, závazky vyplývající pro ČR z mezinárodních smluv, příjmy a výdaje státu, rozhodnutí soudní moci, ale hlavně rozhodnutí zákonodárné moci. Fakticky tedy v referendu nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony!
- K přijetí návrhu v referendu je potřeba: Nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Při účasti 55% voličů je to tedy přes 90% hlasujících.
- Rozhodnutí referenda lze zvrátit: Protože nelze přijímat, měnit ani rušit žádné zákony, není výsledek referenda fakticky pro Parlament závazný.
Další epizoda seriálu o pokusech protlačit návrh zákona o obecném referendu. Tentokrát se od předchozího návrhu liší jen změnou v počtu podpisů, které budou nutné k jeho vyvolání (ze 300 000 na 500 000). Jde o jakousi reakci na debatu ve sněmovně o 4 roky dříve, kdy poslanci po této úpravě volali.
Jedná se tedy opět o referendum vymezené tak úzce, že jeho realizace se odsouvá téměř do říše fantazie. A i v případě splnění všech podmínek tu zůstává ten nejzásadnější bod, který určuje charakter celého zákona, a to skutečnost, že referendum nemůže zasahovat do legislativy.
V 1. čtení v úvodním projevu Jaroslav Bureš připomenul článek 2 odst. 2 Ústavy České republiky, který stanoví, že právě ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. A zdůraznil, že již více než dvanáct let zůstává citované ustanovení nenaplněno.
S reakcí se přihlásil Jiří Pospíšil (ODS) s protiargumentem, že Ústava České republiky nekonstatuje, že musí být institut referenda upraven v ústavním pořádku České republiky, ale že může být. To znamená, že není podmínkou kvality výkonu ústavního pořádku České republiky. A svou řeč zakončil názorem, že náš ústavní řád stále trpí určitými nedostatky, ovšem podle jeho názoru deficit přímé demokracie tímto nedostatkem není.
Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) upozornila, že nelze pominout možnost zneužití referenda ze strany poslanců, senátorů nebo vlády. Ukázala to na příkladu - podobnou možnost by měli kupříkladu spojení poslanci ČSSD a KSČM. Co kdyby si usmysleli referendum o registrovaném partnerství? Dle jejího názoru k referendu přijde několik procent občanů, které tato otázka zajímá, a bude rozhodnuto.
O slovo se poté přihlásil Vojtěch Filip (KSČM) který směrem k poslankyni Parkanové vzkázal, co ji vadí na tom, že by se např. hlasovalo v obecném referendu právě o registrovaném partnerství. Sám si na to odpověděl, že se nejspíše bojí opravdových názorů lidí.
Ve 2. čtení se do čela odpůrců obecného referenda opět postavil Jiří Pospíšil, který řekl, že tím, že tento instrument svěříme nejen moci výkonné a občanům, ale též jiné moci, "konkurenční" moci, tedy moci zákonodárné, tu zůstává nebezpečí, že vyváženost mezi mocemi bude narušena.
Jiřina Fialová (KSČM), se zase domnívala, že právo hlasovat by měli mít jen občané České republiky s trvalým pobytem na jejím území. Podle ní se občané České republiky trvale žijící v zahraničí totiž bezprostředně nepodílejí na tvorbě národního produktu a míra jejich informací o situaci v České republice může být tudíž problematická, přičemž důsledky jejich projevu ponesou všichni občané ČR.
Ve 3. čtení diskuze prakticky nebyla a zákon se v následujícím hlasování díky poslancům levice a KDU-ČSL stejně jako v předchozím případě dostal do Senátu.
V horní komoře, již tradičně záporně se k referendu stavějící, se diskuze točila okolo toho, že několik návrhů v podobné podobě tu již bylo a senátoři se pozastavovali nad tím, proč by v tomto případě měli rozhodnout jinak.
Senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) poznamenal, že Senát je opětovně postaven před nutnost vypořádat se s málo podařeným návrhy, tu více, tu méně úspěšných koncepcí referenda, již dříve zamítnutých Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
Místopředseda Senátu Edvard Outrata (bezpartijní) prohlásil, že obecné referendum je v podstatě cizí našemu státnímu zřízení, byť samozřejmě je v ústavě jistým způsobem předpokládáno.
A tedy poté, jak už je čtenář v našem seriálu zvyklý, Senát díky hlasům napříč všemi politickými stranami (včetně ČSSD) tento již osmý návrh pohřbil a z pokusů ČSSD se už začíná stávat fraška.
David Plášek, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Předchozí díly:
Kdo (ne)chce referenda? Díl 1.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 2.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 3.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 4.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 5.
Kdo (ne)chce referenda? Díl 6.
D K
Vojtěch Filip preferuje činy před sliby
Vojtěch Filip je známou politickou postavou a dlouholetým předsedou komunistické strany. Narodil se v roce 1955 v Jedovarech a na brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně (dnešní Masarykově universitě) vystudoval práva.
D K
Jana Bobošíková - kandidátka do všech voleb
Za posledních šest let kandidovala Jana Bobošíková na různé funkce už devětkrát. Od roku 2009 kandidovala do všech celostátních voleb, dvakrát se ucházela o místo senátorky a jednou o pozici pražské zastupitelky.
D K
Bohuslav Sobotka – předseda sociálních demokratů
Bohuslav Sobotka je dlouholetý člen a funkcionář České strany sociálně demokratické, jejíž stranické myšlenky hlásá. Do povědomí lidí se dostal jako ministr financí ve vládách Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Dříve také jako jeden z nejmladších politiků, později jako stranický oponent Michala Haška v ČSSD a její následný předseda.
D K
Nová politická hvězda - Tomio Okamura
Jaký je Tomio Okamura? Myslí to s námi dobře nebo se nás snaží napálit? Každopádně rozděluje českou společnost jako v politice málokdo. Populární je díky svým snadným řešením palčivých společenských otázek. Ze stejného důvodu má i mnoho odpůrců.
D K
Rozšířená verze Volební kalkulačky pro fajnšmekry!
Na žádost uživatelů volebnikalkulacka.cz jsme se rozhodli spustit beta verzi rozšířené volební kalkulačky!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Ukrajina zasáhla další ruskou rafinérii, okupační armáda zabíjela v Oděse
Sledujeme online Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Policie v Tbilisi nasadila proti davu plyn i vodní dělo, zadržela 63 lidí
Gruzínská policie a demonstranti se v úterý večer střetli v Tbilisi u sídla parlamentu, který v...
VIDEO: Jak vidí EU maturanti? Do Unie se už narodili, cení si cestování
Česko ve středu slaví dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Redakce iDNES.cz při této...
Prodej bytu 2kk o výměře 61m2 v Hořovicích
U Školky, Hořovice, okres Beroun
3 750 000 Kč