Kdo (ne)chce referenda? Díl 1.

Zavedení referenda na celostátní úrovni patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V novém seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.

Další díly:

Kdo (ne)chce referenda? Díl 1., díl 2., díl 3., díl 4., díl 5., díl 6., díl 7., díl 8., díl 9., díl 10., díl 11.

Po úspěšném seriálu článků o pokusech o omezení imunity poslanců a senátorů přinášíme další sérii analýz. Tentokrát si rozebereme všechny dosavadní pokusy o prosazení zákona o obecném celostátním referendu. Nebudeme se přitom snahami prosadit konání jednorázového referenda o dílčí věci, například o přímé volbě prezidenta nebo o vstupu ČR do NATO.

Ústava České republiky (článek 2) říká, že "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo." Podle části politické reprezentace to znamená, že každé konání celostátního referenda vyžaduje přijetí zvláštního ústavního zákona. Zatím bylo tímto způsobem uspořádáno referendum o vstupu do EU.

Podle jiných politiků ovšem ústava předpokládá přijetí obecného zákona, který by umožnil konání celostátního referenda po splnění předepsaných podmínek. Zatím bylo předloženo 12 návrhů na přijetí takového ústavního zákona. V tomto seriálu článků je postupně rozebereme.

V prvním díle se podíváme na vůbec první návrh z roku 1994.

Rok 1994, předkladatelé Jan Kryčera (Českomoravská unie středu) a další poslanci

Pionýrskou snahou v tomto směru byl návrh Jana Kryčera. Podívejme se nejprve na parametry referenda podle tohoto návrhu:

• Kdo může vyvolat referendum: Poslanecká sněmovna (prostou většinou), vláda, petice alespoň 10% všech občanů (v případě změny zákona alespoň 15% občanů), což představuje asi 500 000 podpisů u celostátního referenda. Nutno dodat, že tolik se ještě nikdy žádné petici nasbírat nepodařilo.
• O čem nelze rozhodovat: lidská práva, daně, rozpočet.
• K přijetí návrhu v referendu je potřeba: Nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Takto nastavená podmínka znamená prakticky vždy neúspěch referenda, protože například při účasti 55% voličů je nutné, aby se pro návrh vyslovilo 90% hlasujících!
• Rozhodnutí referenda lze zvrátit: Nejdříve za 5 let.
• Další zajímavosti: Vláda měla mít možnost využít referenda, pouze pokud chtěla prosadit vlastní zákon odmítnutý předtím ve Sněmovně. Kdyby byl referendem odmítnut, vláda by musela podat demisi. V opačném případě by byla rozpuštěna Sněmovna. V tomto bodě byl návrh poněkud nedomyšlený, protože i rozpuštění Sněmovny by se fakticky rovnalo pádu vlády.

V první řadě je třeba říci, že návrh pocházel od poslanců tehdejší opozice (Českomoravská unie středu, Liberálně sociální unie a ČSSD). Při projednávání Jan Kryčer jako argument pro jeho přijetí uvedl, že referendum je jako prostředek přímé demokracie kodifikováno v mnoha západních zemích, zmínil například Švýcarsko. Vyjádřil přesvědčení, že jde o osvědčený a vhodný doplněk ke stávající ústavě.

Marek Benda (ODS) následně vystoupil se zprávami z výborů a zároveň uvedl, že proti tomuto návrhu zákona se staví i vláda (tedy první Klausova vláda ODS, KDU-ČSL a ODA).

S pozměňovacími návrhy přišli poslanci Antonín Hrazdíra (Levý blok) a František Kačenka (Českomoravská unie středu), avšak ty přinášely pouze dílčí a nepodstatné změny – poslanci hlasovali vesměs stejně, ať už se hlasovalo o původní předloze nebo o jejích modifikacích.

Antonín Hrazdíra argumentoval, že navrhovaný ústavní zákon adekvátně doplňuje ústavu, která hovoří o svrchovanosti lidu a referendum je tudíž logickým krokem, jak toto v praxi naplnit. Proti této interpretaci pozvedl hlas Marek Benda, který poznamenal, že v článku stojí, že ústavní zákon toto sice může stanovit, nikoli však, že musí.

Nakonec byly poslanci vládní koalice zamítnuty jak pozměňovací návrhy, tak návrh původní. Z Hrazdírovy iniciativy se hlasovalo o vytvoření parlamentní komise, která by připravila zákon o referendu, ale i toto hlasování skončilo pro předkládající stranu neúspěchem.

Hlasování po jménech

Celkově vzato, největší podporu měl návrh na levici, zatímco vládní strany se postavily proti nebo se jejich členové zdrželi. První pokus o zavedení referenda v rámci České republiky tedy ztroskotal asi po 20 minutách už v prvním čtení.

Filip Legát, KohoVolit.eu

Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.

Dále čtěte

V polovině největších měst vládne "opoziční smlouva"

Ve čtvrtek se bude hledat korupce

Lepší stát? Jdeme na to!