Omezení imunity poslanců a senátorů patří ke změnám ústavy, které „chtějí všichni a přitom nikdo.“ Kdo je předkládal? Jaké argumenty padaly při projednávání? A kdo jak hlasoval? V seriálu článků rozebereme všechny dosavadní návrhy.
Snahy o zúžení imnuty se táhnou již od roku 1993 až do současnosti, přičemž z 18 dosavadních návrhů byl úspěšný jen jeden. Nyní leží ve Sněmovně v pořadí devatenáctý pokus o změnu.
Úprava ústavy (článek 27) v otázce imunity zajišťuje českým poslancům a senátorům jednu z nejrozsáhlejších imunit mezi evropskými zákonodárci. Kontroverzní je hlavně celoživotní trestní imunita v případě, že komora, jejímž je politik členem, nedá souhlas k jeho stíhání.
Hlasovat přitom může sám politik, o jehož vydání se jedná. V extrémním případě tak může o svém vlastním vydání rozhodnout sám. Garantována je i imunita za hlasování, za projevy učiněné v parlamentu a přestupková imunita.
V prvních pěti dílech tohoto seriálu jsme dostali až do roku 2005. V šestém díle se podíváme na další dva návrhy.
Rok 2005, předkladatelé Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a další
V roce 2005 přišli s dalším návrhem na omezení imunity poslanci vládní KDU-ČSL. Návrh se měl týkat poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu a mělo jít o omezení imunity na dobu trvání mandátu. Koaliční vláda ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU k tomuto návrhu vydala souhlasné stanovisko.
Při rozpravě poslankyně Jitka Kupčová (ČSSD) vyjádřila obavu z toho, že daný návrh nebude vzhledem k blížícímu se konci volebního období dotažený do konce. Přesto ho podpořila.
Změnu ve svém názoru prezentoval poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD), který byl do té doby zastáncem komplexních a koncepčních změn ústavy. Vzhledem k dosavadní praxi a zkušenosti však zhodnotil, že to byl příliš optimistický názor a tak se rozhodl v tomto případě podpořit i dílčí návrh změny Ústavy. Podobnou změnu názoru prezentoval i poslanec Jiří Pospíšil (ODS).
Ve druhém čtení padly dva pozměňovací návrhy, které však nebyly přijaty. Karel Vymětal (KSČM), navrhoval, aby zákonodárce nebyl nikdy stíhán za projevy související s výkonem mandátu na celém území ČR, nejen v parlamentu. Eva Dundáčková (ODS) navrhovala, aby poslanci podléhali přímo civilnímu procesu, jestliže se dopustí přestupku. V konečném hlasování byl návrh přijat a putoval do Senátu.
Hlasování po jménech
Ústavně-právní výbor Senátu přišel s pozměňovacími návrhy, které by zrušily trestněprávní a přestupkovou imunitu úplně, přičemž by zůstala jen indemnita (projevy učiněné v Parlamentu).
Zpravodaj Ústavně-právního výboru Jiří Stodůlka (KDU-ČSL) přitom při rozpravě upozornil na fakt, že v případě jejich schválení by se jednalo fakticky o zamítnutí celého návrhu vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna už skončila své funkční období a nová sněmovna neprojednává zákony, které vznikly v té předchozí.
Senátorka Helena Rögnerová (KDU-ČSL) vyzvala kolegy, aby návrh alibisticky neshodili pod stůl nějakým pozměňovacím návrhem, kterým by „naoko“ chtěli větší omezení imunity.
Podle senátora Tomáše Julínka (ODS) nebylo jisté, že by se Poslanecká sněmovna nemohla pozměněným návrhem znovu zabývat, takže by nemusel skončit „pod stolem“. Podle něj by totiž záleželo na tom, zda by se sněmovna s návrhem Senátu ztotožnila nebo ne.
Senátor Jaroslav Kubera (ODS) byl odhodlán podat návrh po volbách znovu, aby odhalil populisty v Poslanecké sněmovně, kteří podali návrh na omezení imunity těsně před volbami, a přitom to nemysleli vážně. Po rozpravě byl nakonec návrh zamítnut.
Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh znamenaní hlasy proti omezení imunity.)
Rok 2006, předkladatelé Jaroslav Kubera (ODS) a další
Další návrh souvisel s tím předchozím. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) splnil svůj slib a spolu s dalšími senátory podal návrh na omezení imunity. Tentokrát v radikálnější podobě, když úplně rušil procesní imunitu. Existují ale pochybnosti, zda podání návrhu bylo vůbec myšleno vážně.
Rozprava i hlasování v Senátu proběhly poměrně snadno bez výrazných názorů a postojů, které by se stavěly proti návrhu. V konečném hlasování Senátu návrh přijal, takže byl odeslán do Poslanecké sněmovny.
Hlasování po jménech
Rozprava ve sněmovně však již tak idylická nebyla. Podle Jeronýma Tejce (ČSSD) šlo o politický trik senátorů za ODS, kteří na jedné straně navrhli zrušení procesní imunity, ale na druhé straně hlasovali pro nevydání Jiřího Čunka (KDU-ČSL).
Podobně pochyboval i poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD). Podle něj předkladatelé již předem předpokládali, že radikální návrh sněmovnou neprojde.
Poslanec Marek Benda (ODS) se proti takto radikálnímu návrhu vyjádřil zejména v souvislosti s rozložením tehdejších sil ve sněmovně (tzv. „povolební pat“). V takovém případě je údajně zákonodárný sbor potenciálně velmi zranitelný ze strany výkonné moci.
V Poslanecké sněmovně bylo nakonec přijato usnesení o vrácení návrhu k dopracování. V souvislosti s tímto hlasováním je zajímavá hlavně skutečnost, že pro vrácení hlasovali i straničtí kolegové navrhovatelů z ODS, což podporuje zmíněné podezření některých poslanců z úmyslného politického triku.
Hlasování po jménech (Hlasy pro návrh znamenaní hlasy proti omezení imunity.)
Lukáš Horvatovič, KohoVolit.eu
Předchozí díly
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 1.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 2.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 3.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 4.
Kdo (ne)chce imunitu? Díl 5.
