Jedním z témat před druhým kolem voleb byla problematika Benešových dekretů. Podařilo se s její pomocí Miloši Zemanovi mobilizovat voliče v bývalých Sudetech? Pojďme se podívat na volební výsledky.
Našim cílem je zjistit, jak se změnila podpora pro oba postupující kandidáty mezi prvním a druhým kolem v bývalých Sudetech a ve zbytku území. Hned na začátku narážíme na závažný problém: Jak spočítat hlasy v Sudetech. Pro účely sociálních věd se za Sudety počítají obvykle prvorepublikové obce s výraznou převahou německých stran ve volbách nebo obce, kde bylo při sčítání lidu v roce 1935 více než 50 % obyvatel německá národnosti. Druhá metoda je přesnější, neboť podle výsledků tohoto sčítání byly stanovovány hranice po Mnichovské konferenci (některá území byla do Sudet zahrnuta neoprávněně).
A hned vyvstává další komplikace: Některé obce za desetiletí zanikly a naopak. Jindy přiřazení obcí komplikuje změna názvu. Je proto prakticky nemožné dosáhnout přesného překrytí mapy bývalých Sudet a současné mapy obcí. Navíc potřebná data leží na zažloutlých listech v archivech. Pokud je někdo převedl do digitální podoby, není výsledek jeho práce dohledatelný.
Musíme se proto spokojit s hrubou aproximací. Za Sudety považuji současné okresy, které leží větší částí území v bývalých Sudetech. U okresů jako je Náchod nebo Ústí nad Orlicí je to extrémně nepřesné, neboť velká část jazykově českého území se najednou nachází v Sudetech. Výsledek je proto nutné brát s rezervou. Stejná hrubá metoda se nicméně používá i v akademických výzkumech, například u politologa Karla Kouby.
Celkem jsem jako Sudety započítal: celý Karlovarský kraj, celý Ústecký kraj kromě okresu Louny, celý Liberecký kraj, okresy Trutnov, Ústí nad Orlicí, Svitavy, Jeseník, Šumperk, Bruntál, Opava, Nový Jičín, Břeclav, Znojmo, Český Krumlov, Prachatice, Tachov a Domažlice. Dostal jsem následující mapu:
A jak to vypadá? V prvním kole měl Zeman skoro stejnou podporu v Sudetech i ve zbytku území (24 %). Schwarzenberg měl v Sudetech o 6 % méně (19 % versus 25%). Ve druhém kole už měl Zeman v Sudetech o 6 % více než ve zbytku území (53 % oproti 59 %) a Swarzenberg stále o 6 % méně (41% versus 47 %).
Podívejme se ještě, jak se u Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga měnila mezi prvním a druhým kolem podpora v jednotlivých obcích v poměru vůči jejich celostátnímu výsledku. To spočítáme snadno: V obci XY v prvním kole bylo 10 % voličů Zemana, takže to je poměr k celostátnímu průměru 0,4 (10 děleno celostátním průměrem 24,21). Když to ve druhém kole naroste na 70 %, tak je poměr k celostánímu výsledku 1,3 (70 děleno celostáním průměrem 45,19). No a pak se vezme podíl z těchto dvou čísel - 1,3 děleno 0,4.
Mapa pro Miloše Zemana:
Mapa pro Karla Schwarzenberga:
Na zeleném území je index větší než 1, což znamená, že si zde kandidát ve druhém kole polepšil oproti prvnímu kolu v poměru k celostátnímu výsledku. Na červeném území si naopak v poměru k celostátnímu výsledku pohoršil. Miloš Zeman si relativně k celostátnímu výsledku polepšil nejvíce právě v pohraničí. U Karla Schwarzenberga nic takového nepozorujeme.
Zajímavá je rovněž volební účast. V Sudetech je stabilně jedna z nejnižších v celé ČR. V prvním kole byla nižší než ve zbytku území o 6 % (57 % ku 63%) a ve druhém kole to zůstalo stejné (55% ku 60 %). Myslel bych si, že ve druhém kole klesne mnohem výrazněji. Mapa dole ukazuje, jak se změnila volební účast v obcích (zelená je zvýšení oproti prvnímu kolu). Je vidět, že ve druhém kole přišli hlavně lidé na Jesenicku. To je nesmírně zajímavé: Tento region je velmi chudý, má velké sociální problémy a stabilně ve všech druzích voleb jednu z nejnižších volebních účastí v Česku. Podle mě tam jasně zapůsobila nacionalistická karta.
Kamil Gregor, KohoVolit.eu. Podpořeno fondem Otakara Motejla.
Libí se Vám naše články? Můžete je pravidelně dostávat na Facebooku.
Dále čtěte:
Kdo nejrychleji informuje o volbách?
Zeman opět největším "lhářem"
Podrobný profil Karla Schwarzenberga
