Pes ctí pána, kočka dům
Taky já jsem si nemohla zvyknout na to ticho, které na mne padalo v našem krásném domečku, v každé místnosti, v každém zákoutí zahrady. Podvědomě jsem čekala obvyklé dusání po schodech a veselé hašteření našich dvou vnuček. No tak se mladí odstěhovali. S tím se nedá nic dělat.
Když se odstěhoval starší syn, nebylo to tak bolestné. Prostě si sbalil věci a odešel k nevěstě. Ten mladší s nadšením přivítal jeho volný pokojík. Když se oženil i on, přivedl si nevěstu k nám. Uvolnili jsme jim s manželem celé horní patro. K čemu obrovský obývák, když jsme v něm sedávali sami. K čemu krb, když se v něm léta nezatopilo. Stačila malá příčka, posuvné dveře a do zadní části obývacího pokoje s výhledem do zahrady se krásně vešly obě naše postele i s nočními stolky. Ať mají mladí nahoře soukromí. A pak ty schody! V poslední době mi nějak nohy neslouží. Zato vnučky se kolem babičky a dědy motaly od rána do večera. Těm schody nevadily.
Ochladilo se. Taky Franta skončil svou túru se sekačkou a namotával přívodní šňůru. Složila jsem deku a šla mu připravit něco k večeři. Dům mne přivítal chladem a tichem. Realita se znovu přihlásila. Jsou pryč. Ach jo.
Pohled mi padl na obrovskou kytici mečíků. Byla tak obrovská, že i když stála v masívní váze přímo na podlaze, tvořila kulisu celé prázdné stěně mezi dvěma okny. Ty mečíky jsem dostala na rozloučenou. Za těch pár dnů, co jsou mladí pryč, už dokvétala na kytici poslední poupata na vrcholcích dlouhých stonků. Pořád ale ještě hýřila plejádou pastelově barevných květů. Mečíky mám ráda odjakživa, dobře to věděli. Jen aby je Bertík neshodil.
Bertík. Neposedný, strakatý kocourek. Obvykle se mi motal kolem nohou. Podvědomě jsem se rozhlédla. A pak mi to došlo – vždyť si ho odvezli s sebou. A proč ne, vnučky si ho kdysi přinesly jako mokré, zablácené koťátko, které se buď zatoulalo, nebo je někdo vyhodil. Už po několika dnech láskyplné péče a něhy se z kočičí trosky vyloupl přítulný a čistotný tvoreček, vždy ochotný k blbnutí i k mazlení. Každou chvíli jsme ho museli sundávat z nějakého stromu, protože vylezl vždycky jen nahoru a pak zoufale mňoukal. Za odměnu nám nosil na zápraží myšky, nebo aspoň ptačí peříčka. Holky mu schovávaly laskominky z vlastního talíře a on se od nich nechal vděčně natahovat a kutálet. Tak proč by si ho nevzaly. Nebyl náš, byl jejich.
Slyšela jsem Frantu, jak si oklepává boty na zápraží. Stárne, taky ho každou chvíli něco pobolívá, i když to statečně nedává najevo. Aha, večeře. Otevřela jsem poloprázdnou ledničku. Proč vyvařovat pro dva stárnoucí, osamělé lidi. Je tu ještě lečo. Stačí trochu ohřát a ukrojit chleba. Jedli jsme mlčky. Dva talířky v dřezu. A před námi dlouhý večer. Sáhla jsem po knížce. Franta se posadil k televizi. Viděla jsem, že se nedívá. Tak tedy budou vypadat naše příští dny. Klidné, tiché, všední. Až dokud…
V tom tichu, které se dalo krájet, jsem najednou zaslechla známé zvuky. Oba jsme vyskočili. Bertík. To jeho důrazné škrábání na dveře bych rozeznala od všech známých zvuků na světě. Opravdu to byl náš Bertík. Mokrý, zablácený, potrhaný a hladový. Okamžitě zamířil do kuchyně, kde stávala jeho miska. Vyčítavě se po nás podíval. Ale to už jsem ohřívala mléko a Franta ho třel naším parádním běloučkým froté ručníkem z koupelny.
Bertík vypil mléko na jeden zátah a netrpělivě čekal, když jsem mu krájela kuřecí masíčko ze závitků, které jsem schovávala na zítřejší oběd. Teprve, když důkladně vylízal misku, vzal nás na vědomí. Vyskočil na pohovku, protáhl se a dlouze si nás prohlížel. Pak, jako by se rozhodl, rozvážným krokem přešel ke mně a stulil se mi do klína. Okamžitě usnul.
„Pes ctí pána a kočka dům,“ pronesl moudře a trochu žárlivě Franta. A šel vypnout televizi. Mohla by Bertíčka rušit.
Ivana Kochaníčková
Óda na potížistu
„Už se tam fakt nedalo dýchat,“ komentovala svůj odchod do předčasného důchodu jedna moje bývalá spolupracovnice. Uvědomila jsem si, jaké jsem vlastně měla štěstí, že jsem odešla před krátkou dobou do „normálního“ důchodu já. A za mnou odcházeli další, všichni stejné krevní skupiny. Jako by tam bylo něco shnilého...
Ivana Kochaníčková
Olinka byla jako vzácný motýl
Vracel se sídlištěm z hospody po zavírací době. Mrzlo jen praštělo. Jen málokteré okno ještě svítilo. Už vklouzly do peřin i hospodyňky zničené předvánočním úklidem. Pak dostal nápad. Půjde pozdravit Olinku. Marně lomcoval dveřmi od domu. Nedá se nic dělat, poleze nahoru. Deváté patro? Co to je pro sportovce, jako je on.
Ivana Kochaníčková
Občas mi říkají Davide a tisknou si ruku na čelo
„Tak co, dámy, jak si stojíme?“ vtrhl na sesternu v porodnici mladý doktor ještě v kabátě. „Dnes tam jsou jen dvě matky,“ obrátila se k němu Martina. „Já jsem myslel ten zápas, honem to pusťte, dnes musíme vyhrát.“
Ivana Kochaníčková
Útulný pokojíček pro matku
Tu klidnou, tichou uličku měl docela rád. Mírně stoupala nad sídlištěm a z obou stran ji lemovaly domky se zahrádkami. Většina těch domků se sice časem změnila na úhledné vilky s udržovaným trávníkem a cizorodými tújemi, ale i tak působila pohodově.
Ivana Kochaníčková
Bodliny ve čtvrtém patře?
Neviděly jsme se dlouho, snad půl roku. Věděla jsem, že lítá mezi prací, vnoučaty a po večerech a víkendech mezi nádobím v nočním bistru. Ale ten rozdíl bil do očí. Zkrásněla. Sotva dosedla, uhodila jsem na ni.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Vagony po nehodě u Klínce odklidí dopravce. Policie zahájila úkony trestního řízení
Policie prověřuje čtvrteční vykolejení osobního vlaku bez strojvůdce poblíž Klínce u Prahy pro...
Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici
Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
Učitel/ka MŠ pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami
Střední škola a Mateřská škola Aloyse Klara
Praha
- Počet článků 120
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2091x