Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Neříkejte, že se vám to nikdy nestalo!

   Stála jsem na nejrušnější křižovatce města. Spolu se mnou čekalo na zelenou dobře patnáct, dvacet lidí. Na opačné straně silnice dalších patnáct, dvacet. Auta si vesele projížděla a my jsme čekali, až blikne semafor.

   Najednou se to stalo. V břiše mi zahrčelo jako v porouchaných hodinách. Sevřela jsem půlky, jak nejvíc to šlo. Na čele mi vyrazil studený pot. Situace, jako vystřižená z katastrofického scénáře. Měla jsem na sobě bílé pláťáky, miniaturní kalhotky a tričko po pupík. Léto vrcholilo. 

   Ve chvíli, kdy jsem si už už myslela, že nebezpečí pominulo, blikla zelená. Odhodlaně jsem vkročila na přechod, obklopena spěchajícím davem. Chyba. Jakmile jsem se dostala doprostřed zebry, zklidněná střeva se ozvala znovu. Jít dál bylo riskantní. Jenže zastavte se uprostřed čtyřproudové vozovky! Ale nic jiného nezbývalo. Snažila jsem se usilovně myslet na něco veselého. A jako zakrývací manévr jsem použila první věc, která mne napadla. Zastavila jsem se, sevřela nohy co to šlo a začala hrabat v tašce, jako že jsem něco důležitého zapomněla. Snad to přejde. Lidé mezitím přešli tam i v opačném směru a na přechodu jsem zůstala jen já a překvapení řidiči, kteří netrpělivě čekali, až na to budou moci dupnout. Přeběhla jsem na poslední chvíli, ale opravdu nevím jak. 

   Tenkrát to dopadlo dobře. Vběhla jsem do nejbližší restaurace a jako kulový blesk se vřítila do spásné místnosti s panenkou na dveřích. Ještě že tam nikdo nebyl. 

   Když jsem to večer manželovi vyprávěla, vzpomněla jsem si na podobný případ. Stal se v době, kdy jsem ještě chodila do školy a bydlela u babičky. Na vesnici bývalo zvykem, že se tetky z okolí scházely vpodvečer, aby si jen tak poplkaly. Do večeře bylo daleko, na práci nic moc, tak se navštěvovaly. Probraly všecko. Kdo s kým, kdy na pole, co vymastil starý, jak jsou jejich potomci geniální, jak je nevěsta neschopná. 

    V ten večer měla hlavní slovo tetka Plšková. Přitáhla si vlňák a zatvářila se tajemně. Ostatní ženské hned zpozorněly a sesedly se blíž. Určitě zas bude řeč o Jarynovi, zeti její nejstarší dcery Miládky. Ti dva si nepadli zrovna do oka, i když Jaryn byl chlapisko dobře metrákový, pohledný a šikovný. K čemu se postavil, to se mu dařilo. Uměl nakout kosu i spravit vysavač. Vyhnal chalupu na patro a také tetce dole vylepšil její bydlení. A vydělával nejvíc ze všech chlapů z ulice. A nikdy neřekl ne, když přišel nějaký soused, že potřebuje pomocníka. Taky se nesl jak páv, když si ho Miládka vyfešákovala na kdejaký bál a tancovačku. A sotva přišel do hospody, točilo se všechno kolem něho. Bůhví, co na něm tetce vadilo, snad to nevěděla ani ona. 

   „Ženské, řeknu vám tajemství. Ale proboha, nesmíte o tom ani slovečka prozradit, snad by mne ten Jaryn zabil.“ Po takovém úvodu už nikdo ani nedutal. 

   „Jak jel včera večer dom z odpolední, tak ho začal bolet břuch a už nedojel. Pustil to do gatí dvě zastávky za slévárnou a humnama mašíroval pěšky. Dobře že už byla tma. Nevěříte? Ještě mu visí gatiska na šňůře, běžte se podívat.“ 

   Jak se dalo čekat, za dva dny už o nemilé příhodě věděli všichni. Celá vesnice, hospoda i kdekdo ve slévárně. A Jaryn si nemohl nevšimnout potutelných pohledů, kterými ho provázeli staří, mladí a dokonce i děcka. Ale tetku Plškovou nezabil, ta si chodí po besedách dodnes. Jen mu trochu spadl hřebínek. 

   „Vidíš, kdyby tehdy znali ty dnešní jogurty s živými bakteriemi, nic by se nestalo,“ komentoval to můj muž docela klidně, jako by s Jarynem dokonce cítil. Tak nevím, možná se to nestalo jenom Jarynovi.

  

Autor: Ivana Kochaníčková | středa 28.4.2010 8:54 | karma článku: 18,29 | přečteno: 1945x
  • Další články autora

Ivana Kochaníčková

Óda na potížistu

„Už se tam fakt nedalo dýchat,“ komentovala svůj odchod do předčasného důchodu jedna moje bývalá spolupracovnice. Uvědomila jsem si, jaké jsem vlastně měla štěstí, že jsem odešla před krátkou dobou do „normálního“ důchodu já. A za mnou odcházeli další, všichni stejné krevní skupiny. Jako by tam bylo něco shnilého...

21.4.2010 v 9:13 | Karma: 27,74 | Přečteno: 2375x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Olinka byla jako vzácný motýl

Vracel se sídlištěm z hospody po zavírací době. Mrzlo jen praštělo. Jen málokteré okno ještě svítilo. Už vklouzly do peřin i hospodyňky zničené předvánočním úklidem. Pak dostal nápad. Půjde pozdravit Olinku. Marně lomcoval dveřmi od domu. Nedá se nic dělat, poleze nahoru. Deváté patro? Co to je pro sportovce, jako je on.

14.4.2010 v 8:27 | Karma: 21,97 | Přečteno: 1867x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Občas mi říkají Davide a tisknou si ruku na čelo

„Tak co, dámy, jak si stojíme?“ vtrhl na sesternu v porodnici mladý doktor ještě v kabátě. „Dnes tam jsou jen dvě matky,“ obrátila se k němu Martina. „Já jsem myslel ten zápas, honem to pusťte, dnes musíme vyhrát.“

7.4.2010 v 8:13 | Karma: 20,86 | Přečteno: 1582x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Útulný pokojíček pro matku

Tu klidnou, tichou uličku měl docela rád. Mírně stoupala nad sídlištěm a z obou stran ji lemovaly domky se zahrádkami. Většina těch domků se sice časem změnila na úhledné vilky s udržovaným trávníkem a cizorodými tújemi, ale i tak působila pohodově.

31.3.2010 v 8:30 | Karma: 21,52 | Přečteno: 1322x | Diskuse| Ostatní

Ivana Kochaníčková

Bodliny ve čtvrtém patře?

Neviděly jsme se dlouho, snad půl roku. Věděla jsem, že lítá mezi prací, vnoučaty a po večerech a víkendech mezi nádobím v nočním bistru. Ale ten rozdíl bil do očí. Zkrásněla. Sotva dosedla, uhodila jsem na ni.

24.3.2010 v 8:22 | Karma: 24,00 | Přečteno: 1661x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030

24. dubna 2024  21:21

Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...

Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky

1. května 2024

Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...

Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu

1. května 2024

Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...

Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky

1. května 2024

Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...

Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus

1. května 2024

Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...

  • Počet článků 120
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2091x
Teprve po letech jsem zúročila léta novinářské praxe v krátkých příbězích. Je v nich vesnice i malé město, něco z autobiografie, něco z fantazie.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené blogy