Strašák jménem eskalátor – veřejná omluva obyvatelům Prahy.
Já nenávidím eskalátory. Vážně. Pokaždé, kdy to jde, se snažím jít po normálních schodech, protože jenom pohledem na ně se mi roztočí hlava a z představy, že se mi tam zaklíní noha je mi špatně. A taky zážitek, kdy jsme jely s kamarádkou po eskalátorech,jí se tam přichytila dlouhá sukně a pak běhala po Mnichově v kalhotkách mě taky zrovna nenaplňuje klidem. Úspěšně jsem se jim vyhýbala, když jsem žila ještě ve Zlíně, tam byla vždycky možnost vyšlápnout si normální schody. Ale Praha? Nevím proč, ale buďto ve většině stanic metra klasické schody nejsou nebo je má orientace na tom tak špatně, že je nemůžu najít. Copak se vám lidi nechce chodit pěšky?
Scénář se opakuje denně čtyřikrát – do práce a z práce. Vchod, Východ. Snažím se minimalizovat následky, takže se vyhýbám davům které se vyhrnou se souprav a míří ke schodům, já jsem ta, která čeká bokem u sloupu až se ta šílená masa lidí vytratí a jdu až nakonec, hezky si stoupnu před eskalátor a čekám na správný okamžik k naskočení. Není to jen tak, vždy mám pocit, že pokud naskočím právě teď ujede mi noha a já se na těch děsivých schodech natáhnu. Takže přibližně 5 minut natahuju nohu a čekám na příležitost vkročit na ten ďáblův stroj, ale když na něj konečně vkročím, rozbuší se mi srdce přísunem adrenalinu, že jsem to dokázala a usmívám se sama pro sebe nad tím zázrakem (lidé, kteří jedou opačným směrem většinou se zájmem sleduj co je to tam za magora).
Taková estráda nevadí pokud za mnou nikdo není, ale někdy je v metru, tak plno, že si ten luxus samoty nemůžu dovolit.
V takových případech se snažím naskočit rychle, ale lidi mějte soucit! To, že od puberťáků slyším řeči typu: „ Hele, co tam ta kráva převádí jako? “ nebo „Vždyť brzdí celou Prahu, viď? Ježiš, tak jedeme!“ Promiňte děcka, třeba se to za rok společného soužití naučím!
Nejhorší, ale je ten pocit, když vidím jak milá stařenka s hůlkou ladně natáhne nožku, vkročí na schůdek a jede si…já tam stojím jako debílek a poslouchám její radu: „Tak si slečinko jeďte výtahem.“
No to víš, že jo. To se právěže nesmí! A to je má další fobie – to co se nesmí, nedělám. Nejsem schopná ani na prázdné ulici jít přes přechod na červenou. Takže není jiného řešení.
Promiňte pražští obyvatelé – někdy vás trošku brzdím!
Iveta Kobylíková
RECENZE RECENZÍ neboť Čím negativnější kritika, tím lepší kritik.
Nad moc věcma se nerozčiluju – například vydržím s klidnou tváří chyby v textu nejčtenějších českých novin (nemyslím Blesk, to nejsou noviny), trapné titulky českého bulvárního média (nebudu ho prezentovat či pomlouvat, ale podle mě vážně není Super) ani to, že hlavní zprávou dnešního dne je náš rozvádějící se pan premiér (co je komu do toho a proč by .mě měl zajímat jeho manželský život, restituce stejně pojedou dál). Trochu už mě ovšem ze židle zvedá česká divadelní kritika.
Iveta Kobylíková
České Dráhy si přestaly hrát na hodnou tetu.
V České Republice se už nějaký ten pátek na místním, zchátralém kolejišti válčí o cestující. Jeden dopravní boss nabízí dobrou kávu a levné dortíky, zatímco druhý krásně vybavené kupé a příjemnou cestu. Někde opodál stála postarší, laxní teta, které právě ti nevěrní zákazníci, kteří přeběhli k jejím synům, byli věrní posledních X let a o kterých si pravděpodobně myslela, že se po nějaké době vrátí. Jenže oni se nevracejí.
Iveta Kobylíková
Jedna hra v Komedii nestačí – v současné Komedii.
Současné divadlo Komedie se už od začátku potýkalo s nepřízní věrných diváků bývalé Komedie a neslo si s sebou jakýsi punc náhrady či příživníka zrušeného a lidmi oblíbeného divadla. Pesimistické výhledy návštěvnosti a obavy o nízkou úroveň her se, zdá se, nenaplnily a Komedie si ujímá kus divadelního ráje v Praze.
Iveta Kobylíková
RECENZE: Murlin Murlo – veselá žena ve smutném světě.
V divadle Komedie můžete navštívit krásné představení o naději v lepší život, touhu po nápravě světa, bolest ze zrady jediného člověka, kterému Murlin věřila a zklamání toho, kdo svět změnit opravdu mohl.
Iveta Kobylíková
Nesnáším loučení....
Nemám ho ráda. Michal David to pěkně shrnul. Všichni si říkají, že se ještě uvidí, ale většinou jsou to jen plané řeči a skutek utek. Ale pracovní loučení – to je, pane, oříšek.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 41
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1701x
— Anton Pavlovič Čechov