Když budeme hodní nebudeme divní?

„Mami, ten pán je buď děsně hodnej a nebo asi blázen“, prohlásil můj starší synek poté, co mladší s papulkou ještě oteklou od čerstvě vytrženého zubu dostal jako bolestné od  prodavače trdelníků rolničku na zlaté stužce. „Jak to, že nám to dal zadarmo?“ Snad, že je advent...

Dilema altruismus kontra poškození mozku řešil shodou okolností v pondělí na naší LG i dr. House. Pacient rozdával milióny potřebným a do nemocnice byl převezen poté, co zkolaboval. Podezření na altruismus se rozplynulo, když se veleštědrý pacient rozhodl darovat obě své ledviny: „Vždyť i na dialýze se dá dlouhá léta žít. A pokud zemřu, daruji další své orgány a zachráním tak život mnoha lidem.“

Dnes nás shoda předvánočních náhod opět zavedla k voňavému stánku. „Tak co zoubek, už nebolí?“ usmívá se na nás Ježíškův pomocník při motání trdelníků. Ještě jednou děkujeme za rolničku, která jako satisfakce za vytrženou stoličku zafungovala naprosto zázračně.

„Víte, on měl manžel strach, jestli to nebude blbý, rozdávat ty rolničky. My jsme to v práci měli jako odpad a tak z nich každé ráno než otevřeme oškrabuju lepidlo a navazuju mašličky. A myslím, že špunti mají opravdu radost, když jim je dáme“ prozrazuje „paní od trdelníků“.

U stánku, je trvale fronta, takže hledat za cinkající přidanou hodnotou marketingový tah je nesmysl.

„Tak je to jasný, kluci, tihle lidi jsou prostě prima. Dělají radost jen tak,“ spokojeně navazuju na předchozí přednášku o dobrých lidech konajících dobré skutky.

Co takhle využít svařákem a  skořicí provoněný čas právě k tomu, abychom si dopřáli ten luxus přestat pochybovat o lidech kolem sebe? Těžké se vyhnout patosu a vykrádání pozitivních agitek, kterých se před „magickým“ datem 21.12.2012 vyrojilo množství větší než velké. Proto jen „osakarovské“… díky prodavačce v hypermarketu, která se po destihodinové šichtě usmívá tak, že jí její úsměv věřím. Díky řidiči náklaďáku, který bliknutím dá znamení, že jej můžu předjet. Díky Robčovi, že přihrál spoluhráči i když měl naprosto vyloženou gólovou šanci. Díky Davídkovi, že z ložnice dovlekl peřinu třikrát větší než je on sám, aby mohl zakrýt bráchu, který usnul u televize…