Jak jsem málem přišel o všechny kamarády

Dnes to bylo o chlup, ale vážně. Netušil jsem, jak člověk může v jednom krátkém okamžiku přijít o všechny přátele a kamarády.

Ale začnu od začátku. Tohle ráno nebylo ničím zvláštní. Vstal jsem normálně. I zuby jsem si stačil vyčistit. Autobus jel na čas a nikdo mi nevolal. V práci jsem nejdřív zapnul počítač a až poté jsem si sundal bundu a pulovr.
Pak naběhly maily. A že jich bylo. Jako většina pracujících v ČR jsem si vzal v pondělí volno, abych mohl s pořádnou důstojností oslavit výročí republiky. Nebyl jsem tudíž u své emailové schránky 4 dny. Podotýkám, že tento fakt bude hrát v příběhu dosti podstatnou roli.
Hned poté co jsem se vrátil ke stolu s mátovým čajem, jsem se podíval kolik lidí mi poslalo email s vlaječkou. Dále jsem se zaměřil na slovo „URGENT“ a „ASAP“ v předmětu emailových zpráv.
Den ubíhal vcelku nerušeně, jen dva lidé mi telefonicky zkoušeli nabídnout jedinečnou nabídku za jedinečnou cenu, jen tři lidé kolem mě prošli nerušeně a pouhopouhých pět osob se mě zeptalo na můj víkend, potažmo na trávení oslav. Oslavu jsem otrávil pěkně, vždy jsem odvětil.
A tak kolem 15. hodiny se to stalo. Vcelku nevinně vzhlížející mail přišel v pátek 24.10. v 19:37. Dostal jsem ho od jakéhosi „Unpriviliged user“. Asi nějaká privilegovaná osoba pomyslel jsem si. V předmětu měl podivnou zkratku Fwd:, což jsem rozluštil jako „Fakt weledůležitý dopis“. Za dvojtečkou bylo prosté slovo „Přátelství“.
S trochou nedočkavosti jsem tento email otevřel.
A čtení vám to bylo zajímavé.
Představte si, že nějaký člověk ze Singapůru rozeslal někdy kolem roku 1956 dopis o přátelství, v němž chce najít po světě co nejvíce svých potencionálních kamarádů. Ten dopis (a to mi skutečně vyrazilo dech), putoval po světě nějakých 38 let a ten singapůrec se jen tak zdarma dostal k 89 654 785 kamarádů. Po těchto 38 letech ho jeden z těch kámošů přepsal do elektronické podoby a rozeslal ho emailem a takto ten dopis putuje dodnes.
Ale teď přijde to nejdůležitější! A prosím vás teď už to dočtěte až do konce, nebo se vám může stát to co mně.
Když tento dopis přepošlete ještě dnes 10 lidem, bude se vám vést dobře, získáte mnoho nových kamarádů a budete šťastni a bohatí, právě díky těmto kamarádům.
Když to přepošlete do 2 dnů 10 lidem, tak získáte desítky nových kamarádů a tak dále to pokračuje a.....
Poslední je možnost, že to nepřepošlete do 5 dnů nikdy a nikomu a tím pádem ztratíte všechny kamarády a zle se vám povede!
Vtom mi vstaly všechny vlasy na hlavě a jen z hrůzou jsem si uvědomil co je právě za datum. Naštěstí! A za to opravdu děkuji náhodě, nebo snad osudu, nebo komu mám poděkovat, zbyl ještě nějaký čas, abych tento email rozeslal co nejvíce lidem, když už jsem to nestihl v ten den co mi to došlo. Zas na druhou stranu onen „privilegovaný user“ mi to taky mohl poslat ve všední den a ne v pátek večer, ale asi mu to jinak nevyšlo.
No snad je ještě čas, tak si to prosím přečtěte, opravdu vás mám všechny rád, nerad bych o vás přišel a mnoho z vás bych ještě rád poznal.
Takže tímto to považuji za splněné, dyžtak tenhle můj příběh přepošlete ještě dalším lidem jako varování, ať si kontrolují emaily nejméně jednou za pět dnů. Když jedou na dovolenou, ať to raději sledují taky, protože ne každý může mít to štěstí jako já. Stihnul jsem to opravdu na poslední chvíli. Přijít do práce o nějaký ten den později, už bych ani nemohl napsat tenhle blog, protože by mi ho zatím nějací bývalí kamarádi zcela jistě zrušili. Ještě raději zavolám některým svým kamarádům, jestli se mnou ještě počítají, protože sichr je sichr.