"Přijď, Duše Svatý, a pomoz mi, abych hříchy své náležitě poznal, srdečně jich litoval, upřímně se z nich vyzpovídal a doopravdy se polepšil…“
Kdo chce dojít odpuštění hříchů, musí:
- Zpytovat svědomí - je potřeba vážně přemýšlet, kterých hříchů se člověk dopustil. Pan ministr by měl přemýšlet, jestli se choval v souladu s desaterem, jak je mu přikázáno. Jestli nezhřešil například lhaním? Výraz "zatloukání" v desateru není, tak nevím, jestli je to za hřích považováno... To jsme v náboženství nebrali.
- Litovat svých hříchů – bez lítosti žádný hřích nemůže být odpuštěn. Věřím, že pan ministr hodně hodně lituje toho, co nesprávně vyhodnotil. Omluvil se...
- Umíniti si, že se opravdu polepší – věřím, že toto je součástí novoročního předsevzetí pana ministra. Už nikdy to neudělá a vždycky situaci správně vyhodnotí. (Případně se zase vyzpovídá, no...)
- Z hříchů se vyzpovídat – zpověď je zkroušené vyznání hříchů. No, vysvětloval toho již poměrně dost... Chvilku vypadal i zkroušeně.
- Vykonat, co kněz mu uloží. Když kněz dává rozhřešení, je ještě jednou potřeba vzbudit dokonalou lítost. Nevím, co si řekli pan ministr a předseda vlády mezi čtyřma očima. Pan ministr se teď určitě bude více snažit, protože jinak by ho přece vláda mohla odvolat…Vláda není žádná legrace. Pán Bůh s námi a zlé pryč.
Pan ministr udělal vše, co mu standardní postup k odpuštění hříchů předepisuje. A věří, že mu bude odpuštěno...
A mělo by?
