"Naše země nevzkvétá", sdělil nám před více než sedmnácti lety nově zvolený prezident Václav Havel. Ten jeho novoroční projev v roce 1990 si budu navždy pamatovat podobně jako příchod vojsk Varšavské smlouvy do naší vesnice v západním pohraničí. Vzpomínám si na tato Havlova slova vždycky, když projíždím naší zemí - ať už po silnici nebo po železnici. Hodnotím stav naší země, stav našich měst i vesniček, silnic, nádraží i vláčků, porovnávám s lety minulými a pořád si říkám jak rodička před porodem: " Tak kdy už to konečně bude...?"
Vrátila jsem se právě z takových cest po naší zemi, projela jsem ji křížem i krážem a mohu Vám říci, moji milí spoluobčané, naše země konečně vzkvétá...
Naše země vzkvétá a to nezávisle na tom, kdo v ní právě vládne. Přírodě je lhostejné, co si ten člověk inteligentní zase vymýšlí, prostě přišel jako každoročně její čas a ona si prostě najednou začne vzkvétat. Naše země je tak nádherná svou krajinou, svou přírodou, svým přírodním bohatstvím. Našim stromům je jedno, jestli právě "vedou"na procenta zájmu či nezájmu oranžoví, modří, zelení nebo rudí. Naše květiny vědí, kdy mají rozkvést a zaplavit naši zemi nebývalou krásou, kterou nám nikdo nevezme a nepokazí. Naše keře se dokaží v momentu obalit květinovou nádherou bez ohledu na to, jak se k nim člověk chová. Příroda prostě ví, co má dělat, a nepotřebuje k tomu žádné zákony, vyhlášky natož evropské direktivy.
Naše země vzkvétá a kdo tvrdí, že ne, měl by se honem vypravit do přírody, aby se dostatečně pokochal tím, jak mohou také fungovat zákony. Samozřejmě ty přírodní.
Je čas jít a užívat přírodu plnými doušky. Jděte ven a objevíte zázraky. Zázraky, které člověk dělat nedokáže. Proto by měl jen tiše našlapovat a být rád, že byl do toho ráje vpuštěn.
Nikde není psáno, že líbat pod rozkvetlým stromem se má jen na prvního máje. Začněte už dnes, čím víc, tím víc budete zdraví a naše zdravotní pojišťovny ušetří.
Vezměte nohy na ramena, turistické hůlky na odrážení nebo francouzské hole na podpírání, kola na popojíždění, invalidní vozíky, dětské kočárky, kolečkové brusle, alergici antialergika a vyražte tam, kde ten život prostě funguje i bez nás.
Vypněte televize, počítače a internety, odložte své blogy i bloky na potom a kochejte se tou krásou. Čas utíká strašně rychle a ta krása bude trvat jen chvilinku... Pak nastoupí do supermarketů čety Mikulášů a budou zas vánoce...
