Vždycky jsem si přála mít se svými dětmi takový vztah, aby se mi nebály říkat cokoliv. Chtěla jsem, aby mi říkaly pravdu a abych o nich věděla co nejvíce. Když mi vyrostly a přestaly být dětmi, tušila jsem, že si asi ponechají některá tajemství. Když jsem se dozvěděla, že mi můj již sedm let dospělý syn cosi zatajil, měla jsem ale pocit neférovosti, možná až podrazu.
Práskla to na něj jeho ségra. Rozčílila se, když jsem jí říkala, že brácha kritizoval její postarší autíčko a nazval ho nebezpečnou plechovkou:
" Brácha má co kecat, určitě je mé auto bezpečnější než ta jeho motorka."
Zůstala jsem stát jako opařená: "Jaká motorka? On má motorku? Kde ji vzal? Jak ji má dlouho? Proč mi to neřekl?", chrlila jsem jednu otázku za druhou.
"Má ji víc než rok, dokonce už má druhou. Tu starou nedávno prodal a koupil si jinou. To se musíš zeptat jeho, proč ti to neřekl. Co já vím?"
Měla jsem vztek a přemýšlela jsem o tom, co se asi ještě děje za mými zády. Plodila jsem domněnky jednu za druhou a přála si mluvit se synem, který měl jako na potvoru vypnutý mobil. Představa, že můj chlapeček vyměnil tříkolku za něco tak nebezpečného, jako je motorka, mne nemohla nechat v klidu.
"Proč jsi mi neřekl, že sis koupil motorku! Proč mi lžeš? Co ještě všechno přede mnou skrýváš?", hřímala jsem na něj, když se konečně dostavil domů.
"Mami, vím, jak se o mě strašně bojíš, jak jsi nervózní, že se mi něco stane. Věděl jsem, že bys umírala strachy, kdybys věděla o mých cestách na motorce. Tak jsem ti to radši neřekl, chtěl jsem ti ušetřit starosti. Ségra je blbá, že ti to řekla. Teď se o mne budeš bát. A já jezdím fakt rozumně, neboj. Někdy tě svezu..."
Měl pravdu. Neměla jsem se to nikdy dozvědět. Hltám teď na internetu každou zprávu o nehodách motorkářů a hledám na mapách, kde se nehoda stala. Pak volám synovi, kde se právě nalézá, abych se ubezpečila, že on je v pořádku: "Volaný účastník je nedostupný, opakujte volání později". Jeho vypnutý mobil nebo mobil bez signálu mi přináší dlouhé hodiny přemýšlení o tom, jestli má máma skutečně vědět o svých velkých dětech všechno.
A tak teď při každé nehodě motocyklisty doufám, že v těch zprávách to nebyl můj syn a v duchu si říkám: "Hlavně aby se to nedozvěděla moje matka. Ta by nespala vůbec..."
