Na vánoční a velikonoční svátky navštěvují naši zemi statisíce turistů. Tedy zatím tomu tak bylo, i když statistiky již připouštějí určitý pokles návštěvnosti zejména hlavního města Prahy. Nedivila bych se, kdyby tento pokles byl v budoucnu výraznější. Mám v Praze oblíbenou hospůdku, kam chodím se svými přáteli a kamarády - občas na české jídlo, občas jen na dobré Plzeňské za cenu přijatelnou i pro pracující domorodce. Typická staročeská pivnice se nachází na Malé Straně, bývá dost obsazená a vyznačuje se příjemnou "pivní" atmosférou...
O velikonočních svátcích navštívil naše hlavní město i můj kolega a kamarád žijící v Holandsku. Napadlo mě včera, že bychom mohli zajít na večeři právě sem. Slibovala jsem přijatelné ceny, dobré pivo i jídlo a ochotný personál. Obávala jsem se, že se pro nás v této "turisticky exponované době" nenajde bez rezervace volná židle. Velký omyl. Tato atraktivní hospůdka byla včera na Bílou Sobotu téměř "vybílená". Kromě nás dvou se v této rozlehlé pivnici "tísnilo" celkem asi deset turistikou zmožených turistů.
Ochotný personál se věnoval našim fyzickým potřebám - rychle nás zásobil přílivem zdravých tekutin do našeho těla a přinesl nám jídelní lístek, kus oxeroxovaného papíru formátu A3. Ouha... Ten jídelníček neznám a je zcela jiný, než který jsem ještě dopoledne kontrolovala na internetu. Tedy - abychom si rozuměli - zcela jiné byly hlavně ceny. Utopenci, které si běžně dávám za 89 korun, stojí dvojnásobek - dva naložené buřty z cibulí za 190 Kč - nekupte to. Můj zahraniční host se podivil, že jsem slibovala slušné ceny a že tedy nejsou zas až tak moc nízké. Zastyděla jsem se poprvé. Ano, většina cen na jídelníčku je dvojnásobná než ceny, na které jsem zvyklá a které jsou uvedeny na internetových stránkách. Chtěla jsem se zvednout a odejít, můj kamarád byl ale příliš hladový, tak jsme zůstali. Objednali jsme si svíčkovou s brusinkami za 290 Kč, dle jídelníčku na internetu za 159 Kč. Nekvalitní zadní hovězí maso, čtyři knedlíčky - tomu se říká trefa do černého. Zapili jsme večeři pivečkem, na kterém byla znát jistá únava z dlouhého čekání v potrubí, o to ale podstatně dražším než běžná cena 29,90 Kč.
Ano, personál nám potvrdil, že hospoda má o svátcích sváteční ceny. Když jsou velikonoce, musí být i veliké ceny. Styděla jsem se podruhé. Styděla jsem se za to, že si náš zahraniční host při placení účtu připadal jako u holiče. Styděla jsem se za to, že ty dvě "úplně obyčejné" hospodské svíčkové a čtyři piva k tomu stály více než dvojnásobek částky, kterou zaplatíte v úterý příští týden. Měla jsem pocit neférovosti, neúcty a nakopnutí do zadní části těla.
Odcházeli jsme, bylo osm hodin večer, v pivnici seděli poslední dva návštěvníci. Těšili se přízni veškerého obslužného personálu. Jinak nebylo koho obsluhovat. Dobře vám tak!
"Beránku, beránku, otřes se a zanech nám tady všechny zlaté dukátky, které sis přivezl. "
"Beránku, beránku, můžu se něco zeptat? Přijedeš příští rok zas?"
