„Slon lesní žije v utajení. Stejně jako já, Elvis a medvídek Pú.“ Jára Cimrman, ležící, bdící.
Nenápadný chobotnatec vznikl pravděpodobně křížením původních obyvatel brněnské Stránské skály – slona a medvěda. Proslul zejména schopností maskovat svoji identitu a proniknout tak nepozorovaně na libovolné území. Jeho oblíbenou čtvrtí se brzy stal Blekfild, kam ho nalákaly zrající bukvice.
Kromě toho sloužil našim předkům jako prototyp bojové šaliny.
Oko slona lesního po mejdanu s kvašenými bukvicemi
Obří prasopes ulovil slona pomněnkového, předchůdce našeho slona lesního. Pro lepší představu skutečných rozměrů slona lesního vidíme na obrázku prales a pračlověka (jedná se pouze o ilustraci).
Prokázaný výskyt:
Les v okolí Brna. V době Velké šalinové výpravy (Napadněmež Prahu) byl prototyp omylem zapojen do přední linie. Vzhledem k tomu, že mu nescházely koleje, domníval se po nějakou dobu, že je v čele ohromné armády (není příliš bystrý), a dorazil tak až do Řáholce. Dosud uniká Rumcajsově bambitce, Cipískovu praku i Mančině mlsnému jazyku jen díky své výjimečné schopnosti utajení.
Občas se vydává mimo hustý les za účelem pytlačení na panském poli.
Dodnes je obtížné jej spatřit, natož jeho unikátní výskyt zmapovat.
Slon lesní v přestrojení za slona vodního.
Když tuší nepřítele a nachází se právě na dobrodružné výpravě do pole, plácne sebou do brázdy a předstírá, že je kupkou hnoje (zbarví se do okrova a vydává nepříjemný, štiplavý zápach). V lese nasazuje masku hřiba satana (postaví se na jednu nohu a zrudne).
Nápadná fyzická podoba původní verze slona lesního s jistým politikem dovádí vědce k odvážné myšlence, že slon lesní pronikl i do nejvyšší politiky. Mimořádná schopnost změny podoby a téměř chameleonské barvení kůže prakticky na počkání ukazuje na další nejmenované veřejné činitele. Obliba v kvašených bukvicích nápadně připomíná vybrané zástupce naší poslanecké sněmovny. A tak bychom mohli pokračovat dále...
Tyto závěry jsou ovšem vědecky nepodložené.
Primitivní vyobrazení dalšího prapředka slona lesního, tzv. slona létacího, prchajícího před armádou vlaštovek šavlozubých, bylo nalezeno uvnitř jeskyně pod Stránskou skálou. Předpokládaná doba vzniku vzácné malby je první paleolit.
Pozn.
Tento článek vznikl původně pro server Necyklopedia, k jehož návštěvě mě přiměla aférka okolo Křišťálové lupy, a musím říct, že dlouho jsem se tak nepobavila (vynikající je např. http://necyklopedie.wikia.com/wiki/Brno , na který tento text navazuje).
Není tam umístěn proto, že mne server zaregistroval pravděpodobně v jednom z ugrofinských jazyků (nevybrala jsem žádný jazyk, což byla asi ta chybka), a anglicky mi oznámil na můj e-mail, že můj e-mail neexistuje.
Tímto se omlouvám celé Necyklopedii a doufám, že až zjistí, oč přišli, zaregistrují mě sami a česky.
