Letní láska: Neskutečně modrý oči

Léto (ne)dávno minulého roku, útes, Španělsko, Barcelona, Gaudí a barva moře ….........................

Iva

Poznávám tě a nepoznávám, trvá dlouho, než si tě všimnu. Lezu s tebou na útes, svítí obrovský měsíc a ty mě hladíš jemně po bocích. Dotýkáš se mě opatrně, tykadla v tvých prstech zkoumají, z jaké jsem látky. Vnímám ty doteky a bojím se, co bude dál, už v tomto okamžiku vím, že se něco mění, že ztrácím svůj život a nacházím jiný, o kterém vůbec nic nevím.

Lubin

Poznal jsem Ivušku ve Španělsku, když jsme vylezli na útes, stoupl jsem na ježka a děsně to bolelo. Pak mně  tahala trny taková dlouhovlasá prsatá medička (to nebyla Ivuška). Ivušku jsem ale uviděl najednou jinak barevnou nebo co. Asi za to mohlo to moře.

Barcelona je nejkrásnější město na světě, protože je to přístav se Santa Mariou, starověkými katedrálami a Gaudím. Před Gaudím si sedám na prdel, i Ivuška. Jsme němí, hluší a slepí úžasem.

Iva

Jsme v tom zatraceným Španělsku už aspoň týden. Teprve teď se na tebe zadívám pořádně a vidím tvoje neskutečně modrý oči. Jsem utopená.

Lubin

V létě, když se opálím, mám oči jako len. Aspoň mi to říkají dívky krásné, někdy i ty ošklivé. Mám radši ty krásné. Jsem totiž malíř.

Taky mám knír, jak Labuda, Satinský či mrož. V létě, když se opálím, tak je úplně bílej a září spolu s mýma očima, holkám se to líbí. Bílej k mému překvapení zůstává i v zimě, je na něm asi jinovatka nebo co. Nemám rád zimu, protože mi připomíná ledové ruce, které mi občas sahají na čelo a někdy i dál, jejich chlad dosahuje až k mému tlukoucímu, živému srdci.

Iva 

Stáváš se mojí fyzickou součástí, jako bys byl moje ruka, přirůstáš ke mně, neoddělitelně, definitivně. Stačí, když jsi u mě poblíž, třeba v jedné místnosti, ale musím cítit tvoji přítomnost, jinak jsem neklidná a něco mi schází.

Konec léta

Iva

Opouštím svého manžela, děti nemáme, jde to. Je to těžký, bolí to, ale když já jsem fakt utopená. A ztracená. A umírá mi máma, moje máma.

Jsem mladá, je mi 24 let. Tobě 42. Hezká symetrie.

Začátek dalšího léta

Iva

Jednoho dne jsem ti řekla:

Mám takový dojem, žes mi včera udělal dítě“.

Lubin

„Ha ha ha.“ 

Iva

Jmenuje se Tom. Nemá tvé neskutečně modré oči, má moje, šedé jako srst polárního vlka.

Autor: Iveta Klimečková | středa 4.7.2012 15:43 | karma článku: 7,34 | přečteno: 734x
  • Další články autora

Iveta Klimečková

Bajka o ministerstvu

27.8.2016 v 10:17 | Karma: 26,82

Iveta Klimečková

Panika v obci

12.12.2015 v 16:29 | Karma: 33,09

Iveta Klimečková

Městská hromadná poprava

30.9.2015 v 21:33 | Karma: 15,06