"D. je už v porodnici, v noci jí praskla voda. Přivez mi prosím prášky na tlak. M." Nazvat tuto esemesku startem do "dvojitě nešťastného" dne by nebylo správné, když už jsem tou dobou přes hodinu lítala v práci.
Všem zúčastněným, a jedné zvlášť, začal den pořádně dlouhý. Jen "velká ségra čtyřnohá" to asi nevnímala. Užívala si gauč a kočičí "švédský stůl" u "babičky", která se právě babičkou měla stát. Však to teta o Velikonocích řádně okomentovala, že by jí nevadilo, kdyby "děti" taky "zadělaly". A jistě nemyslela tu z dcer, která dostala občanku teprve předloni!
"Velká ségra dvounohá" měla plné ruce práce. Narychlo splašit recept. Následně pustit žilou kreditní kartě. Za věci, které si nastávající rodiče včas neobjednali. Neustále kontrolovat mobil, jestli UŽ. Soucitné pohledy těch, co děti nemají. Pohoda těch, co je mají. Jakoby mimochodem vyřčená informace, že jestli si rodiče zaslouží pořádnou výzvu, prcek si počká do čtrnáctýho. Odvléct v dešti odcházející bouřky domů nákup včetně toho z Billy. Obstarat čtyřnohé "dítě" a hodit nohy na stůl. Fakt jí dávno není sedmnáct a ty dva ostřejší tréninky během dvou dní, navíc následované hrabošením se z pelechu ve čtvrt na šest, byly moc. Netrpělivé čekání na JAKOUKOLIV zprávu. Mladá průběžně visí na Facebooku, tak buď stále nic, nebo už je naopak hladce po všem.
Zvonící telefon. Nic, teprve to snad vypadá na rozjezd. Všichni zainteresovaní litují, že se to v ten pátek třináctýho asi nestihne. "Velká ségra čtyřnohá" si užívá u babičky-stále-čekatelky. Kočičky trpí v ústraní. "Velká ségra dvounohá" padá do postele. Vlastně se jí už tolik spát nechce...
...ráno ji probírá esemeska. Velkou chvíli těsně zaspala.
"Jak se připravuješ na roli tety?" Tahle otázka mě vcelku nedávno trochu zaskočila. Rodiče vychovávají, prarodiče rozmazlují, to je jasné, ale co vlastně dělá taková teta???
